Krásné Březno - Zoo Ústí nad Labem patřila a patří mezi tradiční české zoologické zahrady a také mezi nimi zůstane! Píše se v tiskové zprávě, kterou ve čtvrtek 30. září zaslal útvar kontaktu s veřejností do médií.
„Prvním a důležitým krokem k návratu na přední pozice bylo stabilizování odborného personálu,“ říká v prohlášení ředitelka dr. ing. Ilona Pšenková. Novou hlavní zooložkou je Ing. Petra Padalíková, která má patnáctileté zkušenosti na pozici zoologa. Vedoucím Útvaru kontaktu s veřejností se stal Mg.Cs. Vít Lukáš, který se již 20 let zabývá ochranou přírody a její propagací, zároveň pracoval jako kurátor v zoologických zahradách v Chile a jako kurátor primátů v Zoo Praha. Vědeckým pracovníkem je dr. Stanislav Lhota, přední odborník v oblasti primatologie a vedoucí projektu Pessisir Balikpapan. Koordinátorem vědecké a akademické spolupráce s odbornými institucemi je prof. MVDr. David Modrý. Odborným poradcem pro in-situ projekty je ing. František Příbrský, ředitel záchranného programu Kukang.
Aktuálním problémem Zoo Ústí nad Labem je její postavení v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). V roce 2019 proběhl kontrolní screening a na základě nalezených nedostatků bylo Zoo Ústí nad Labem na dva roky pozastaveno plnohodnotné členství v EAZA. Z důvodu pandemie Covid-19 byl kontrolní rescreening odložen z podzimu 2021 na jaro–léto 2022. „Na odstranění nedostatků intenzivně pracujeme a jednotlivé kroky pravidelně konzultujeme se zástupci EAZA. Zoo nadále zůstává členem EAZA, byť podmíněně dočasným,“ popisuje ředitelka Pšenková. Mezi hlavní nedostatky patří nevhodná zařízení pro chov slonů, orangutanů a dalších druhů primátů. Proto jsou nové projekty zaměřené právě na tyto skupiny. V příštích letech by tak měly vzniknout následující expoziční celky:
- Konžský prales (3 druhy primátů) s navazující expozicí Afrických mokřadů (ptáci) – expoziční celek vznikne na místě stávajícího pavilonu primátů a expozice vodního ptactva
- Asijské mangrovy (langur jávský) – přestavba pavilonu orangutanů
- Asijský dům (orangutan bornejský, tapíři, gibon bělolící) – přestavba pavilonu slonů
- Noční Madagaskar (aye aye) – v prostoru nevyužívaného objektu horního vstupu do zoo
- Chovné centrum pro outloně malé (projekt Kukang)
- Sloní pláně (samčí skupina slonů indických, podmíněno expanzí zoo na Mariánskou skálu)
Filozofií nově vznikajících projektů bude jejich provázání s konkrétními ochranářskými aktivitami v místě přirozeného výskytu jednotlivých druhů (in-situ).
Významným mezníkem je aktualizace Návrhu rozvoje Zoologické zahrady Ústí nad Labem (tzv. generel). Ten stávající nesplňuje požadavky a standardy pro chov exotických zvířat, a je nutné jej aktualizovat. Momentálně zoo řeší harmonogram aktualizace generelu se zástupci města.
Nedílnou součástí práce moderní zoologické zahrady je odborný výzkum. „V současné době pracujeme na konceptu spolupráce s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Biologickým centrem Akademie věd i s českými nevládními organizacemi pracujícími na poli ochrany naší přírody. Věříme, že v tomto ohledu se Zoo Ústí nad Labem v horizontu měsíců stane výjimečnou mezi českými zoologickými zahradami“, říká koordinátor vědecké a akademické spolupráce prof. Modrý.
„Pevně věříme, že jakmile vyřešíme aktuální problémy a zajistíme plnohodnotného členství v EAZA, budeme moci navázat na tradice naší zoo a získat zpět ztracenou úroveň a popularitu u našich návštěvníků. Přijďte se podívat v létě 2022. Uvidíte zoo s novou tváří, novými projekty a novými ambicemi,“ dodává ředitelka Pšenková.
