Ústí nad Labem - Občané města Ústí nad Labem nakonec skutečně budou mít možnost rozhodnout si, zda ve svém městě budou mít herny s automaty, či nebudou. Rozhodl o tom dnes Krajský soud v Ústí nad Labem, na který se platforma PRO! Ústí společně s iniciativou Ústí BEZ hazardu obrátily.
Soud shledal návrh na konání referenda a nasbírané podpisy jako dostatečné a referendum vyhlásil. „S radostí beru na vědomí rozhodnutí Krajského soudu a jsem rád, že jsme dosáhli našeho cíle, na kterém jsme s naším týmem přes rok a půl intenzivně pracovali" řekl zakladatel iniciativy Ústí BEZ hazardu Václav Pištora. „Pokud se dá dohromady správný tým lidí, nic není nemožné," doplnil Pištora.
„Je dobře, že občané tohoto města dostanou v takto důležité otázce možnost sami si rozhodnout," řekl Martin Hausenblas z PRO! Ústí, které na sběru podpisů participovalo.
„Je důležité, aby se občané města dostavili k volebním urnám v říjnu v dostatečném počtu, hlasovali o hernách a výsledek referenda byl platný, musíme splnit účast 35% z oprávněných voličů," upozorňuje koordinátor sběru podpisů Karel Karika z PRO! Ústí.
„Je to velmi dobrá zpráva pro budoucnost Ústí nad Labem", řekl člen přípravného výboru referenda Jan Kvapil.
Václav Pištora
ROZHODNUTÍ A ODŮVODNĚNÍ SOUDU:
40A 15/2014-42
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatele: Přípravného výboru pro konání místního referenda ve Statutárním městě Ústí nad Labem, jednajícího zmocněncem Václavem Pištorou, Ústí nad Labem, zastoupeného Pavlem Uhlem, advokátem, sídlem v Praze, proti odpůrci: Statutárnímu městu Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 8, Ústí nad Labem, o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky a návrhu na vyhlášení místního referenda, t a k t o :
I. Určuje se, že návrh na konání místního referenda na území Statutárního města Ústí nad Labem ze dne 15.7.2014, č.j. MM/SPO/94280/2014, nemá nedostatky. II. Vyhlašuje se místní referendum ve Statutárním městě Ústí nad Labem o této otázce: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Ústí nad Labem zakázalo provozování loterií a sázkových her uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, to jest, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů, lokálních i centrálních loterijních systémů a jiných podobných přístrojů, na celém svém území?" III. Místní referendum se bude konat současně s volbami do městského zastupitelstva Statutárního města Ústí nad Labem ve dnech 10. a 11. října 2014. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Svým včasným návrhem se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že návrh na konání místního referenda na území Statutárního města Ústí nad Labem ze dne 15.7.2014, ve znění doplnění ke dni 22.8.2014, nemá nedostatky. Dále se navrhovatel domáhal vyhlášení referenda současně s volbami do zastupitelstev obcí ve dnech 10. a 11. října 2014 ve Statutárním městě Ústí nad Labem o otázce: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Ústí nad Labem zakázalo provozování loterií a sázkových her uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, to jest, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů, lokálních i centrálních loterijních systémů a jiných podobných přístrojů, na celém svém území?" Navrhovatel ve svém návrhu v části vztahující se k určení, že návrh na vyhlášení referenda nemá nedostatky, uvedl, že po prvém vyrozumění ze dne 31.7.2014, jímž byl vyzván k odstranění nedostatků náležitostí návrhu, a to k doplnění celkem 2021 podpisů, navrhovatel předložil petici s podpisy 10271 osob. Odpůrce ve své druhé výzvě ze dne 29.8.2014 uvedl, že se mu podařilo ztotožnit a ověřit pouze 7016 oprávněných osob. Odpůrce však své tvrzení nijak podrobně nerozvedl (počty osob s důvody vadných údajů) a ani konkrétně nedoložil, který osobní údaj oprávněné osoby v kterém řádku, kterého petičního archu je vadný. Navrhovatel tyto konkretizace chyb v petičních arších neobdržel ani na základě vlastní osobní žádosti do podání tohoto návrhu, ačkoliv je neformálně požadoval. Bylo mu sděleno, že žádané přílohy s přehledem konkrétních chyb budou odpůrcem vydána po kontrole duplicit. Vyrozumění, které odpůrce učinil, je právním krokem, který musí splňovat požadavek na jeho obecnou testovatelnost. Není nezbytné takovou testovatelnost nazývat přezkoumatelností, nelze ovšem přistoupit na to, že výzva, která má účinek suspenze ústavního práva, nemusí splňovat žádné vlastnosti. Závěr o netestovatelnosti by pak vedl k absurdnímu závěru, že kvalifikovaná výzva by mohla obsahovat pouze větu: „Váš návrh má nedostatky, odstraňte je." či „Váš návrh má nedostatky, referendum nebude." Smyslem výzvy je odstranění nedostatků návrhu. Pokud tedy chybí dostatečný počet podpisů oprávněných osob, je zcela legitimní, aby ten, kdo podpisy sbíral, znal přesně podstatu svého pochybení, protože jinak nemůže nedostatkům předejít. Při neznalosti vad nelze riskovat, že dojde k duplicitě údajů osob, která je dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu (dále jen „zákona o místním referendu"), sankcionována do výše 3000,- Kč. Jiné magistráty, pokud vytýkají nedostatek podpisů, uvádějí přesně konkrétní nedostatky, o kterých pak lze vést kritickou úvahu či o nich polemizovat přímo s odpůrcem. V této souvislosti navrhovatel odkázal na přípis Magistrátu města Jihlavy ze dne 5.8.2014. Odpůrce uvedl, že vyřazoval podpisy osob, jejichž údaje byly nečitelné, přičemž otázka čitelnosti nebo nečitelnosti je více než relativní a je nepochybné, že to, co bude pro odpůrce nečitelné, může být pro navrhovatele nebo soud čitelné. S ohledem na metodiku sbírání podpisů se jeví navrhovateli jako krajně nepravděpodobné, že by chybovost mohla přesáhnout 32% předložených podpisů. Navrhovatel má za to, že na výzvu je nutno hledět jako na neexistující, neboť se jedná o výzvu zjevně právně zcela nekvalifikovanou. Vzhledem k tomu, že výzva nebyla vydána v souladu se zákonem, má se za to, že návrh je bezvadný. K návrhu na vyhlášení místního referenda navrhovatel uvedl, že jeho návrh byl doplněn dne 22.8.2014, přesto zastupitelstvo, které se konalo dne 1.9.2014 referendum nevyhlásilo. Navrhovatel si je vědom skutečnosti, že návrh podléhá přezkumné proceduře, kterou provádí magistrát odpůrce, avšak v daném případě není třeba, aby byla mezi podáním návrhu a zasedáním zastupitelstva rozumná doba, která umožní administrativě obce návrh řádně přezkoumat. Zákon o místním referendu omezuje kontrolu návrhu na doplnění náležitostí, které jsou předem známy a jejichž kontrola by měla být okamžitá a velmi krátká. Okamžikem doplnění návrhu, pokud je tento návrh objektivně způsobilý vyvolat referendum, nastává povinnost obce, aby o návrhu hlasovalo a rozhodlo zastupitelstvo na prvním následujícím jednání. Odpůrce byl se skutečností, že byl podán návrh na konání referenda dne 10. a 11. října 2014 konfrontován již v červenci 2014. Termín jednání zastupitelstva byl stanoven přitom na 1. září dlouho dopředu. Odpůrce vyzval navrhovatele k odstranění vad poslední den lhůty a lhůtu mu stanovil tak, že uplynula 10 dní před konáním zastupitelstva, ačkoliv zákon stanoví minimum sedm dní. Je zjevné, že odpůrce sám disponoval okamžikem, kdy mu může být po právu doručeno doplnění a tedy i okamžikem, kdy se návrh může stát perfektní a musel to předvídat. Kroky odpůrce se jeví jako strategie, která má konání referenda v termínu 10. a 11. října 2014 předejít. Dále navrhovatel obsáhle odůvodnil svoji žádost o přednostní projednání věci s návrhem, aby soud ve věci rozhodl do 15. září 2014. Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že bylo plně v dispozici navrhovatele, zda, kdy a v jaké kvalitě předloží návrh na konání místního referenda. Navrhovatel podal návrh na konání referenda 1,5 měsíce přede dnem konání řádného zasedání zastupitelstva. Návrh ke dni 22.8.2014 obsahoval pouze 7016 podpisů, ačkoliv měl návrh obsahovat 7500 podpisů. Vyrozumění o konečném počtu podpisů ze dne 29.8.2014 a o tom, že návrh nebude zastupitelstvu města předložen není výzvou podle § 12 zákona o místním referendu, neboť zákon počítá jen s „jedním kolem" výzvy. Odpůrce stojí za tím, že chybovost v daném případě skutečně činí 32,69%. Zákon o místním referendu nestanoví povinnost, což by v praxi nebylo ani dost dobře možné, správního orgánu explicitně uvádět jednotlivé chyby u podpisů na podpisových arších. Na všech originálech podpisových archů je vždy u každého vyřazeného podpisu uveden stručný důvod vyškrtnutí na druhé straně listu s číslem řádku. Požadavek navrhovatele na stanovení „kterého osobního údaje oprávněné osoby v kterém řádku kterého petičního archu" v textu výzvy je nerealizovatelný. Elementárním předpokladem pro konání místního referenda je dosažení minimálního počtu podpisů, kterého dosaženo nebylo. Odpůrce zcela odmítl tvrzení, že vyrozumění či výzva učiněná ve smyslu zákona o místním referendu suspenduje výkon práva na konání místního referenda. I kdyby šel odpůrce nad rámec litery zákona a výzvu k odstranění nedostatků doplnil o požadované údaje, nebyla by navrhovateli tato informace příliš platná. Jen těžko si lze představit situaci, kdy navrhovatel odstraňuje vadu spočívající v tom, že listinu podepsala osoba s trvalým pobytem mimo Ústí nad Labem. Odpůrce je přesvědčen, že navrhovateli bylo jasně sděleno, v čem nedostatek spočívá a bylo i zřejmé, jakým způsobem tento nedostatek lze zhojit. Nečitelnost údajů nelze v žádném případě dávat k tíži odpůrce. V případě nečitelných údajů byly tyto podrobeny „zkoumání" vždy více než jedné osoby. Nečitelný údaj zpravidla posuzoval celý tým pracovníků správního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem. Odpůrce tak odmítá zcela účelovost kontroly pravosti údajů a dalších náležitostí podpisových archů. Pokud by byl býval podaný návrh bezvadný, byl odpůrce připraven takovýto návrh zařadit mezi ostatní body jednání zastupitelstva konaného dne 1.9.2014, a to i přesto, že by kvůli tomuto muselo být svoláno mimořádné zasedání rady města. Lhůta k odstranění vad byla rovněž stanovena v intencích zákona, neboť ten stanoví pouze dolní limit. Lhůta 21 dnů se s ohledem na množství chybějících podpisů jevila jako přiměřená. I kdyby byl návrh na konání místního referenda zcela bezvadný, nebylo by možné místní referendum vyhlásit, a to z důvodu legislativního omezení v ustanovení § 7 písm. g) zákona o místním referendu, které vylučuje konání místního referenda o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce. Na vyjádření odpůrce reagoval navrhovatel replikou, ve které setrval na svém dosavadním stanovisku spočívající v nekvalifikovanosti výzvy, co do konkretizace vytýkaných vad a tvrdil, že došlo k fikci bezvadnosti návrhu. Pokud navrhovatel nemá šanci některé údaje verifikovat, tak pro případ neuznání podpisu je pro něj cenné, zda má po občanovi požadovat podpis opětovně, pokud by byl původně nečitelný, nebo zda má jeho podpis odmítnout z důvodu duplicity, popřípadě, zda jej má nechat petenta opravit, aby byl dohledatelný v evidenci. Postup odpůrce, který z verifikace podpisů učinil černou skříňku, do které nikdo nevidí, nedává navrhovateli jinou možnost, než se obrátit na soud. Navrhovatel se může jen dohadovat, jakým způsobem probíhala verifikace. Vzhledem k tomu vyložil obecně
svůj právní názor, který spočívá v tom, že i při uvedení pouze některých mandatorních údajů oprávněné osoby, není nutno ji ze součtu vyřazovat, je-li dohledatelná v evidencích. Dále poukázal na možné neoprávněné vyškrtnutí občanů Evropské unie, kteří mají faktické bydliště na území Ústí nad Labem dle čl. 3 Směrnice Rady 94/80/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, vzhledem k nesprávné implementaci této směrnice. Pokud odpůrce polemizuje s významem práva občanů rozhodnout v referendu tím, že namítá stejně nezbytnou potřebu postavit najisto, že všichni petenti byli oprávněni podepsat petici, postupuje nelogicky. Odpůrce se vyjádřil i k otázce, zda lze referendum vyhlásit s ohledem na zákaz referenda o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce, byť tato otázka přísluší zastupitelstvu. Smyslem zákonného omezení není vynětí oblasti regulované vyhláškami z oblasti referendálního práva, ale předejití přímým legislativním pokynům, které jsou vždy dílem odbornou otázkou. Tento zákaz ovšem nebrání obecným pokynům, a to ani těm, které za určitých okolností mohou vést k možné vyhláškové normotvorbě. Výklad odpůrce je neudržitelný i proto, že téměř všechny otázky, které spadají do samostatné působnosti, lze řešit mimo jiné přijímáním obecně závazných vyhlášek. Pokud by měl platit výklad práva odpůrce, nebylo by možné konat místní referendum o žádné obecnější otázce. Právní zástupce navrhovatele poukázal na referendum v městské části Praha 8, kde se již jednou o podobné otázce v místním referendu hlasovalo, aniž by se položená otázka stala předmětem diskuse stran zákonné přípustnosti. Soud shledal, že návrhy byly podány včas (§ 57 odst. 2 zákona o místním referendu), osobou oprávněnou (§ 57 odst. 1 citovaného zákona), a to ze zákonem předvídaných důvodů [§ 57 odst. 1 písm. a), b) téhož zákona a § 91a odst. 1 písm. a), b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní {dále jen „s.ř.s."}]. V souladu s ustanovením § 91a odst. 3 věta druhá s.ř.s. rozhodoval soud bez nařízení jednání. Vzhledem k žádosti navrhovatele o přednostní projednání věci, kterou soud shledal důvodnou, rozhodl o přednostním projednání a rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 56 s.ř.s, aby mohlo být místní referendum konáno v plánovaném termínu společně s volbami do obecních zastupitelstev. Soud po zhodnocení skutkových a právních okolností případu dospěl k závěru, že návrhy jsou důvodné. Z vyžádaných spisových materiálů odpůrce soud zjistil, že navrhovatel podal návrh na konání místního referenda odpůrci dne 15.7.2014. Přípisem ze dne 31.7.2014, č.j. MM/SPO/48297/2014/BejcK, doručeného dne 1.8.2014, označeného jako „Vyrozumění o přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru" Magistrát města Ústí nad Labem, správní odbor, sdělil zmocněnci přípravného výboru mimo jiné, že : „K Vámi podaným podpisovým listinám /446 archů – počet podpisů 7690/, které jsou součástí podaného návrhu, Vám sdělujeme následující. Počet uznatelných podpisů na podporu návrhu je: 5479. V ostatních případech byly podpisy osob vyškrtnuty, a to z těchto důvodů: V arších byly uvedeny podpisy, u kterých nebyly čitelné zákonem stanovené údaje /jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu/ či byly tyto údaje uvedeny nesprávně, popřípadě chyběly úplně. Z uvedených důvodů nebylo možné provést povinnou kontrolu osob v informačním základním registru ROB/Registr obyvatel/ ani v AISEO/Agendový informační systém evidence obyvatel/, tak jak ukládá zákon o místním referendu. Dále byly vyškrtnuty podpisy osob, u kterých byl zjištěn jiný trvalý pobyt než na území města Ústí nad Labem, neboť jejich podpora je v rozporu s ust. § 2 zákona o místním referendu. Tím Vás v souladu s ust. § 12 odst. 2 zákona o místním referendu zároveň s tímto vyrozuměním vyzýváme k odstranění nedostatků spočívajících v nedostatečném počtu podpisů oprávněných osob, a to ve lhůtě nejpozději 21 dnů od doručení tohoto vyrozumění." Dále byl zmocněnec vyzván k osobnímu převzetí originálu návrhu a podpisové listiny v pracovních dnech v kanceláři vedoucí správního odboru. Na to reagoval navrhovatel tím, že dne 18.8.2014 doplnil původní návrh o dalších 2021 podpisů a dne 22.8.2014 (poslední den lhůty) o dalších 560 podpisů. V přípisu ze dne 29.8.2014, č.j. MM/SPO/55369/2014/BejcK, Magistrát města Ústí nad Labem, správní odbor, sdělil navrhovateli, že bylo podáno celkem 590 archů s počtem 10271 podpisů, celkový počet uznatelných podpisů však činí pouze 7016 podpisů. Podpisy osob byly vyškrtnuty, neboť údaje osob byly nečitelné, neúplné a chybně uvedené, byly uvedeny podpisy neoprávněných osob (mladiství a osoby s trvalým pobytem mimo Ústí nad Labem) a byly uvedeny fiktivní, zcela neidentifikovatelné osoby. Vzhledem k tomu, že ani po výzvě nebyl návrh doplněn tak, aby celkový počet podpisů byl minimálně roven stanovenému počtu podpisů (7500 podpisů – pozn. soudu), došlo k nesplnění podmínky uvedené v ustanovení § 8 odst. 2 zákona o místním referendu, a proto nebude návrh na konání místního referenda předložen zastupitelstvu k projednání. Z Pozvánky na 21. Zasedání zastupitelstva města Ústí nad Labem, které se konalo dne 1.9.2014 a shodného vyjádření stran, vzal soud za prokázané, že zastupitelstvo návrh na konání místního referenda neprojednalo. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že v případě zjištění chybných údajů či závad byly tyto vady poznačeny na rubové straně originálu podpisového archu (např. ř. 6 – chybné jméno, příjmení, chybný TP) a na lícové straně originálu podpisového archu byly přeškrtnuty červenou barvou údaje osob, které podepsaly návrh duplicitně a v případě jiných závad byly přeškrtnuty modrou barvou. V přípise ze dne 8.9.2014, kterým byla soudu odpůrcem postoupena poslední část správního spisu, vyplývá, že byly odečteny další hlasy z důvodu ověřených – zjištěných duplicit v počtu 198. Jedná se o osoby, které se podepsaly vícekrát na podpisovou listinu. Vzhledem k náročnosti kontroly byl tento typ kontroly dokončen až ke dni 8.9.2014 a ne před jednáním zastupitelstva. Skutečný stav uznatelných podpisů je ke dni 8.9.2014 celkem 6818. V daném případě je naprosto zásadní otázkou charakter vyrozumění ze dne 31.7.2014, neboť od něj se odvíjí posouzení procesních podmínek řízení i důvodnost obou návrhů. Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. Podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu v případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Podle § 12 odst. 4 zákona o místním referendu bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města.
Podle § 13 odst. 1 zákona o místním referendu zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne a) o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15), b) o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat. Podle § 57 odst. 1 zákona o místním referendu právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu má přípravný výbor, jestliže a) nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2, b) zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b). Podle § 57 odst. 2 zákona o místním referendu návrh je třeba podat nejpozději a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad, b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí. Správní soudy se požadavky na výzvu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu opakovaně zabývaly. Soud se zcela ztotožňuje s právním názorem, že výzva k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu není správním rozhodnutím a jako taková nemůže být stižena nepřezkoumatelností (srov. usnesení KS v Praze ze dne 20.7.2012, sp. zn. 50 A 7/2012, Sb.NSS č. 2712/2012, www.nssoud.cz). Tento závěr je však třeba vztahovat k ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s., které umožňuje zrušit napadené správní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. Ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) v řízení ve věcech místního referenda použít nelze, neboť v těchto případech se soud vymyká ze zásadně kasační povahy své pravomoci ve správním soudnictví a rozhoduje namísto správního orgánu, aniž by bylo umožněno věc mu vrátit pro vady k dalšímu řízení. Při posuzování charakteru úkonu správního orgánu, který by měl být výzvou je nutno odlišovat případy, kdy výzva vůbec nebyla vydána nebo úkon úřadu nelze za výzvu považovat (viz usnesení KS v Praze ze dne 22.6.2009, 44 Ca 44/2009, Sb.NSS č. 1921/2009, www.nssoud.cz) od případů, kdy byla výzva vydána a řádně doručena, byť třeba i s vadami, které by v případě správního rozhodnutí mohly způsobit nepřezkoumatelnost (viz usnesení KS v Ústí nad Labem, ze dne 5.8.2014, 40 A 4/2014, dosud nepubl.). Ve druhém uvedeném případě nemůže nastat fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. Z těchto důvodů je nutno nejprve zhodnotit, zda odpůrcovo vyrozumění navrhovatele ze dne 31.7.2014 bylo výzvou podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, vyvolávající účinky zabraňující nástupu fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. Pokud jde o vlastní výzvu k odstranění vad, zákon o místním referendu na její obsah zvláštní nároky nečiní. V ustanovení § 12 odst. 2 stanoví pouze její písemnou formu a požadavek na stanovení lhůty k odstranění vad, jež musí být delší než sedm dnů. Z kontextu též plyne, že musí označit konkrétní nedostatky návrhu, neboť k nedostatkům ve výzvě nevytčeným již není možné po uplynutí třicetidenní lhůty podle odst. 4 přihlížet. Ačkoliv je ustanovením § 54 zákona o místním referendu působnost správního řádu až na výjimky (doručování) vyloučena, i v takovém případě se užijí dle ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád) základní zásady činnosti správních orgánů stanovené v § 2 až § 8 správního řádu. Podle § 4 odst. 2 správního řádu tak je obecní úřad povinen zmocněnci přípravného výboru poskytnout přiměřené poučení o právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Lze mít proto za to, že i výzva k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda by měla obsahovat vedle informace o vadách i poučení o tom, jak je lze odstranit a jaký bude další procesní postup ve věci. Samotné uvedení vady a nastínění způsobu jejího odstranění pak z podstaty samé vyžaduje i uvedení toho, v čem nesprávnost spočívá (viz usnesení KS v Praze ze dne 20.7.2012, sp. zn. 50 A 7/2012, Sb.NSS č. 2712/2012, www.nssoud.cz). Vzhledem k tomu, že úřad stanovuje ve výzvě k odstranění vad podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu i lhůtu k jejich odstranění, která může činit i jen pouhých 7 dnů, je nutno, aby již při doručení výzvy měl přípravný výbor zcela konkrétní představu, v čem vady spočívají a jak je odstranit. Pokud by musel zmocněnec přípravného výboru, jehož prostřednictvím přípravný výbor jedná (srov. § 9 odst. 3 zákona o místním referendu), činit další kroky k tomu, aby zjistil, v čem konkrétně vady spočívají, lhůta k odstranění vad by mohla být fakticky zkrácena až pod zákonnou hranici. Nahlédnutí do spisu, které by mohlo přípravnému výboru ozřejmit vytýkané vady, se totiž může realizovat až s odstupem několika dnů, neboť je nutno počítat s nemožností nahlížet do spisu mimo pracovní dny, zmocněnec se nemusí zdržovat v místě sídla správního orgánu či zde budou jiné okolnosti, které by bezodkladné nahlédnutí do spisu znemožnily. K vadě spočívající v nedostatku uznatelných podpisů oprávněných osob ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona o místním referendu, soud konstatuje, že odpovědnost za pravost podpisů a správnost sdělených údajů ze strany oprávněných osob nese jednoznačně přípravný výbor. Je-li účelem podpisu oprávněných osob na podpisové archy zjištění relevantní podpory záměru uspořádat místní referendum, nelze tento účel realizovat způsobem, z něhož není zřejmé, zda oprávněná osoba uvedla skutečně svoje vlastní údaje. Je tedy bezpochyby věcí přípravného výboru a osob sbírajících podpisy, aby upozornily oprávněné osoby na nutnost uvedení úplných a správných údajů, včetně adresy trvalého pobytu, která musí být na území města Ústí nad Labem. Ostatně i důslednost a pečlivost oprávněných osob při vyplňování podpisových archů značí míru vážnosti jejich zájmu o vyhlášení místního referenda. Chybí-li některý z povinných údajů k osobě na podpisovém archu nebo je tento údaj v rozporu s údajem vedeným k osobě v základním registru obyvatel a informačním systému evidence obyvatel, nelze takový podpis považovat za platný a započítat ho do celkového počtu podporujících oprávněných osob. Obdobný právní názor o odpovědnosti kandidáta za obsah petice na podporu jeho kandidatury ve věci volby prezidenta republiky ostatně zaujal i Ústavní soud a Nejvyšší správní soud (srov. nález ÚS ze dne 7.1.2013, sp. zn. Pl. ÚS 27/12, www.usoud.cz; usnesení NSS ze dne 13.12.2012, sp. zn. Vol 11/2012, www.nssoud.cz). Je nutno konstatovat, že k tíži přípravného výboru je nutno přičíst i změny, které nastanou ode dne podpisu podpisové listiny do doby podání návrhu na konání místního referenda. Platnost údajů obsažených v podpisových listech se musí vždy
zkoumat ke dni podání návrhu na konání místního referenda a nikoli ke dni připojení podpisu na podpisovou listinu. V případě uvedených vad spočívajících v nedostatku uznatelných podpisů má přípravný výbor několik možností, jak na výzvu reagovat, a to buď sběrem nových podpisů či opravou údajů již stávajících údajů oprávněných osob. Neuznání některých podpisů může spočívat v systémovém pochybení při sběru podpisů (např. vady v tiskopise podpisového archu) a pouze se znalostí této konkrétní vady se jí může při opětovném sběru podpisů přípravný výbor vyvarovat. Odstraňování vad může být realizováno i opětovnou výzvou jednotlivých oprávněných osob, aby vady zhojily (např. v případě neuvedení některého z povinných údajů). Pokud by některé údaje byly obecním úřadem (magistrátem) považovány za nečitelné, avšak přípravnému výboru by bylo zřejmé, které osoby údaje jsou, mohla by být tato osoba vyzvána k opětovnému podpisu petice, aniž by došlo k duplicitě podpisu, která je přestupkem (§ 56 odst. 1 zákona o místním referendu). V případě, že z výzvy nejsou údaje vyhodnocené jako nečitelné patrné, nemůže přípravný výbor žádat po osobách, jejichž údaje byly vyhodnoceny jako nečitelné, opětovný podpis a těmto osobám tak bude fakticky zabráněno v jejich ústavním petičním právu, neboť se budou domnívat, že petici řádně podpořily, ačkoliv tomu tak fakticky nebude. Shora uvedené závěry lze shrnout tak, že z výzvy k odstranění vad přípravnému výboru podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu musí být bez dalšího zřejmé, jaké vady návrh obsahuje a musí být obsaženo i poučení, jak tyto vady odstranit. V případě vady spočívající v tom, že část podpisů osob podporujících návrh nebyla uznána, čímž se podpora návrhu dostala pod zákonnou hranici uvedenou v § 8 odst. 2 zákona o místním referendu, musí být konkretizováno, které podpisy a z jakých důvodů nebyly uznány. V nyní projednávaném případě odpůrce argumentuje nemožností ve výzvě konkretizovat, které osoby, které údaje a z jakých důvodů nebyly uznány. Soud s tvrzením odpůrce nemůže souhlasit, neboť již v okamžiku výzvy musí úřad vědět, které údaje a z jakých důvodů neověřil a neuznal. Spor se tak může vést maximálně o formě zachycení vad. Soud může odkázat nejen na navrhovatelem prezentovaný případ výzvy Magistrátu města Jihlavy ze dne 5.8.2014, č.j. MMJ/SPO/9731/2014, jejíž součástí je i výpis neověřených petičních záznamů, ale soudu jsou z úřední činnosti známy konkrétní případy i dalších městských úřadů, které přehledy zjištěných závad u jednotlivých osob vyhotovují (usnesení KS v Ústí nad Labem ze dne 5.8.2014, sp. zn. 40 A 4/2014, dosud nepubl., ve věci návrhu na konání místního referenda v Chomutově; výzva Městského úřadu Litoměřice ze dne 24.7.2014, č.j. 0047747/14/SPR/JLa, součástí spisu ve věci vedené KS v Ústí nad Labem pod sp. zn. 40 A 14/2014, dosud nerozhodnuto). Odpůrce při posuzování návrhu zvolil zcela nevhodné řešení zachycování jednotlivých vad u osob podporujících peticí tím, že na druhé straně archu uvedl nijak nepodepsanou a nedatovanou poznámku o zjištěné vadě a údaje škrtl. Tímto postupem jednak ztížil, až znemožnil případnou opravu údajů a především došlo k tomu, že na podpisových arších jsou na jedné straně škrtnuty samotným navrhovatelem údaje a dále i údaje škrtnuté magistrátem odpůrce, aniž by bylo zřejmé (odhlédnuto od zcela marginálních rubostraných poznámek), kdo kterou úpravu podpisového archu učinil. Soud konstatuje, že je věcí magistrátu odpůrce, jak požadavky stanovené zákonem naplní, avšak soud neshledává významný rozdíl mezi převedením rubostraných poznámek do přehledné tabulky, která by mohla být přílohou výzvy k odstranění vad a jejich vepisováním přímo do podpisových archů, které přílohou výzvy nebyly a které si mohl převzít zmocněnec navrhovatele v pracovních dnech v magistrátu odpůrce. V daném případě k faktickému převzetí podpisových archů (s vyznačenými závadami) došlo až dne 8.9.2014, po kontrole duplicit, které bylo magistrátem ukončeno téhož dne. (Soud má za to, že v zápise o předání kopií návrhu a podpisové listiny, která tuto skutečnost dokládá je chybně uvedeno datum dne 9.8.2014, a to s ohledem na uvedený počet podpisových archů, i znění tohoto zápisu.) Odpůrce tak znemožnil svým jednáním navrhovateli vést případně před soudem konkrétní polemiku o jednotlivých neuznaných podpisech, kteréžto by mohly být soudem konkrétně přezkoumány (srov. usnesení KS v Brně ze dne 10.9.2014, sp. zn. 65 A 5/2014, dosud nepubl.). Soud po zhodnocení výzvy ze dne 31.7.2014 v konfrontaci s požadavky na výzvu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu dospěl k závěru, že výzvu ze dne 31.7.2014 nelze za kvalifikovanou výzvu podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu považovat s ohledem na to, že vytčené vady nebyly specifikovány natolik určitě, aby navrhovatel mohl bez dalšího okamžitě zvážit svůj další postup a započít s odstraňováním vad, navíc podpisové archy s vyznačenými chybami se do dispozice navrhovatele dostaly až dne 8.9.2014. Jak bylo uvedeno výše, ne každou formální výzvu k odstranění vad lze považovat za kvalifikovanou materiální výzvu s účinky zabránění nástupu fikce bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu. V daném případě tak soud konstatuje, že výzva podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nebyla vydána a návrh se považuje za bezvadný. Ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 a § 13 odst. 1 zákona o místním referendu mělo být o návrhu hlasováno zastupitelstvem na jeho nejbližším zasedání dne 1.9.2014. Tak tomu ovšem nebylo a zastupitelstvo odpůrce návrh na konání místního referenda vůbec neprojednalo. Uvedený skutkový a právní stav pak nese následující procesní důsledky. Jak uvedl již Krajský soud v Praze (viz usnesení ze dne 22.6.2009, 44 Ca 44/2009, Sb.NSS č. 1921/2009, www.nssoud.cz), chybí-li náležitá výzva k odstranění vad návrhu na konání místního referenda, stává se návrh na konání místního referenda bezvadným ve smyslu § 12 odst. 3 o místním referendu. Dále nemůže dojít k marnému uplynutí desetidenní lhůty k podání návrhu na zahájení řízení stanovené v ustanovení § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu, protože navrhovatel, resp. zmocněnec navrhovatele nebyl řádně ve smyslu zákona o místním referendu vyzván k odstranění vad návrhu na konání místního referenda. Soud na základě shora uvedeného konstatuje, že v daném případě je návrh na konání místního referenda na území Statutárního města Ústí nad Labem, ze dne 15.7.2014, vedený u Magistrátu města Ústí nad Labem, správní odbor, pod č.j. MM/SPO/94280/2014, bezvadný a nemá nedostatky. Z tohoto důvodu soud rozhodl výrokem I. tohoto usnesení, jak shora uvedeno. Dále se soud musel zabývat tím, zda jsou dány předpoklady pro vyhlášení referenda. V daném případě došlo k situaci, předvídané ustanovením § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu, neboť zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu na svém nejbližším zasedání dne 1.9.2014. Jak konstatoval již Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 10.9.2014, sp. zn. 65 A 5/2014, dosud nepubl., z ustanovení § 10, § 50 a § 57 zákona o místním referendu vyplývá, že při zpracování návrhu na konání referenda jsou jednotlivé úkoly rozděleny mezi orgány obce, která jedná v samostatné působnosti. Odpůrcem a orgánem odpovědným za provedení požadavků zákona o místním referendu je však
bezpochyby obec, resp. město či městská část nebo obvod., jako jeden celek. Pochybil-li jeden z jeho orgánů ve svém postupu, nese odpovědnost vždy obec, resp. statutární město. V daném případě došlo k nesprávnému postupu ze strany jednoho orgánu města Ústí nad Labem, a to magistrátu, v důsledku čehož zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání o návrhu nerozhodlo a ani objektivně rozhodnout nemohlo, neboť mu návrh nebyl předložen. Tím však byla aktivována procesní ochrana přípravného výboru, kterému je umožněno se v takovém případě domáhat toho, aby rozhodnutí soudu nahradilo absentující rozhodnutí zastupitelstva města (viz § 57 odst. 3 zákona o místním referendu). V daném případě je tak soud povinen posoudit, zda zde jsou podmínky pro vyhlášení referenda soudem a nahrazení vůle zastupitelstva. Algoritmem přezkumu návrhu na vyhlášení místního referenda se rovněž již v minulosti správní soudy zabývaly (srov. např. usnesení KS v Praze ze dne 22.6.2009, sp. zn. 44 Ca 44/2009, č. 1921/2009 Sb. NSS; usnesení KS v Ústí nad Labem ze dne 22.7.2014, sp. zn. 40 A 3/2014, dosud nepubl.). Z této judikatury vyplývá, že zastupitelstvu obce při svém rozhodování o (ne)vyhlášení místního referenda přísluší posoudit, zda se v případě navrhovaného místního referenda jedná o věc patřící do samostatné působnosti obce (§ 6 zákona o místním referendu) a dále zda v dané věci není konání místního referenda vyloučeno podle ustanovení § 7 téhož zákona. Pokud zastupitelstvo obce neshledá nepřípustnost konání referenda podle § 6 či § 7 zákona o místním referendu, posuzuje dále to, zda navrhovaná otázka splňuje požadavek daný ustanovením § 8 odst. 3 citovaného zákona, tedy zda je otázka „jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem ´ano´ nebo slovem ´ne´." Pokud zastupitelstvo shledá soulad navrhovaného místního referenda se shora uváděnými předpoklady, je jeho povinností místní referendum vyhlásit; neučiní-li tak, může jeho rozhodnutí o vyhlášení místního referenda k návrhu přípravného výboru nahradit soud (§ 57 odst. 3 zákona o místním referendu). S ohledem na výše uvedené soud nejprve přistoupil k hodnocení toho, zda v případě posuzovaného místního referenda nastal jeho rozpor s ustanovením § 6 zákona o místním referendu, jinak řečeno, zda se navrhované místní referendum týká věci patřící do samostatné působnosti předmětné obce, dále zda není referendum vyloučeno dle ustanovení § 7 zákona o místním referendu a zda je otázka jednoznačně formulována. Do samostatné působnosti obce patří ve smyslu ustanovení § 35 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákona o obcích"), záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v ustanovení § 84, § 85 a § 102 citovaného zákona, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém území dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Podle § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích"), obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou, že sázkové hry podle § 2 písm. e), g), i), l), m) a n) a loterie a jiné podobné hry podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 mohou být provozovány pouze na místech a v čase touto vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování uvedených loterií a jiných podobných her zakázáno, nebo úplně zakázat provozování uvedených loterií a jiných podobných her na celém území obce. Podle § 7 písm. g) zákona o místním referendu nelze místní referendu konat o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce. Podle § 10 zákona o obcích povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti. d) stanoví-li tak zvláštní zákon. Z výše uvedeného ustanovení zákona o obcích a zákona o loteriích je patrné, že úprava sázkových her, loterií a podobných her je přenechána do samostatné působnosti obce, přičemž regulace je ponechána obecně závazné vyhlášce. Jak vyplývá z ustanovení § 10 zákona o obcích, obecně závazná vyhláška je jedním ze základních regulačních nástrojů věcí v samostatné působnosti obce. Pokud by bylo ustanovení § 7 písm. g) zákona o místním referendu vykládáno tak, že nelze konat místní referendum v případech, které by mohly být regulovány obecně závaznou vyhláškou, ztratila by právní úprava místního referenda podstatnou část svého smyslu, neboť by se tím zúžila možnost občanů obce vyjadřovat se k otázkám, které se jich bytostně týkají. Navíc by v případě tohoto výkladu ustanovení § 7 písm. a) zákona o místním referendu, které stanoví, že místní referendum nelze konat o místních poplatcích, ztratilo smysl, neboť místní poplatky jsou stanovovány vždy obecně závaznou vyhláškou (srov. § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Místní poplatky by byly v případě odpůrcem prezentovaného výkladu subsumovatelné pod ustanovení § 7 písm. g) zákona o místním referendu a samostatný zákaz v ustanovení § 7 písm. a) by byl zbytečný. Ustanovení § 7 písm. g) zákona o místním referendu zabraňuje konání místního referenda, které by nahrazovalo zastupitelstvo v jeho činnosti přijímání, změně a rušení obecně závazných vyhlášek. To znamená, že je nepřípustná formulace otázky, která by znění obecně závazné vyhlášky přímo obsahovala, neboť by tím mohlo dojít k zásadním lapsům, vzhledem k závaznosti referenda (§ 49 zákona o místním referendu). Obecně závazné vyhlášky přijaté prostřednictvím otázky v místním referendu by se mohly dostat do rozporu se zákonem či by mohly být zcela nesrozumitelné a nepoužitelné. Tvorba obecně závazných vyhlášek, stejně jako jiné legislativní procesy, je specifickou odbornou činností, přičemž odborná erudice přípravného výboru v této oblasti nemůže být zaručena. O takový případ se však v dané věci nejedná, neboť i v případě kladného výsledku referenda je stanoven pouze pokyn zastupitelstvu k vydání zákazu, není však ani stanoveno jakou formou by to mělo být učiněno, natož aby bylo přímo formulováno znění obecně závazné vyhlášky. Soud tak konstatuje, že překážky pro vyhlášení místního referenda o shora uvedené otázce, která je formulována zcela jednoznačně, v souladu s ustanoveními § 6, § 7 a § 8 odst. 3 zákona o místním referendu, neshledal, a proto výrokem II. a III. tohoto usnesení vyhlásil dle návrhu navrhovatele referendum na území Statutárního města Ústí nad Labem, které se bude konat současně s volbami do městského zastupitelstva Statutárního města Ústí nad Labem ve dnech 10. a 11. října 2014. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu těchto nákladů. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.
V Ústí nad Labem dne 15. září 2014
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová
