VIDEO: Pokud u Blatna a Lubence vznikne sklad jaderného odpadu, hrozí lidem „zobání prášků“ a některým i vystěhování
Okolí Lubence se může stát místo pro ukládání jaderného odpadu. Foto: Lucie Bartoš
Ústí nad Labem

Ústecký kraj - Lidé na Podbořansku odmítají vznik skladu radioaktivního odpadu na lokalitě Čertovka, která zasahuje katastry Blatna a Lubence. V sobotu se kvůli tomu konala další protestní akce.

Pokud oblast zůstane na seznamu, hrozí v budoucnu stěhování, evakuace i užívání léků. A to i v osadách, kde o tom teď nemají ani páru. Zaznělo také, že ministr průmyslu je ochoten prosadit záměr i proti vůli veřejnosti a bez adekvátního odškodnění. Rizik je zde mnohem více.

Ministr vyhrožuje starostům. Někteří už vyměkli

Pro budoucí hlubinné úložiště jaderného odpadu z atomových elektráren je dnes vytipováno 9 míst v rámci republiky. Do konce roku se má seznam zúžit na čtyři. Čertovka v Ústeckém kraji se podle Správy úložišť radiaoktivních odpadů jeví slibně. Je nadějnou variantou pro svůj horninový masiv: Ze všech zvažovaných lokalit je místní granit nejstarší, a to zhruba 515 milionů let.

Proti záměru brojí Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje obce a neziskové organizace, které jsou projektem výstavby dotčené. Patří mezi ně i spolky SOS Lubenec nebo Za záchranu kostela svatého Jiljí ve vesničce Libyně, spadají pod Lubenec na Lounsku. Tam se konal Den proti úložišti.

Video

https://www.youtube.com/watch?v=V68JdZcqbP8

Dorazil i starosta Lubence Jiří Chalupecký. „Samozřejmě s tím nesouhlasím. Ministr průmysl Tomáš Hüner řekl, že pokud se budeme bránit, tak se s námi nakonec nikdo nebude bavit. To je prachsprosté vyhrožování,“ seznámil rozčileně přítomné s tím, jak dopadlo jednání před pár dny. Ministr je připraven prosadit vybudování podzemního komplexu i proti vůli lidí. Pokud budou starostové zatvrzelí, může prý dojít i k tomu, že to stát udělá i bez kompenzací.

„Ze strany státu a Správy úložišť cítím jednání z pozice síly, arogance a moci. Považuji to za sprosťárnu. Musíme se tomu bránit,“ shrnul svůj postoj a dodal: „Hlavním problémem jsou dnes starostové Blatna a Žihle! Ti se Správou úložišť spolupracují,“ zdůrazňuje, kdo bude mít na svědomí to, pokud černý Petr padne právě na Ústecký kraj.

Miliony do obecní kasy

Mohou za tím být peníze. „Obce jsou upláceny milionovými částkami,“ vyjádřila se obyvatelka Marcela Svejkovská. Výši příspěvků obcím za rok 2016 zveřejnila SÚRAO zde.

„Pro nás to bylo kolem 3,4 milionu korun, teď by to mělo být asi 4,6 milionu ročně,“ zmínil Chalupecký. Starosta Blatna Václav Beneš (KSČM) se například na dubnovém setkání se Správou úložišť vyjádřil, že není proti pokračování průzkumů, protože za ně obec čerpá nemalou kompenzaci. Souhlas s průzkumem ale nepovažuje zároveň za souhlas s úložištěm.

Foto

Obyvatele samozřejmě zajímá, jaké nebezpečí či rizika pro ně z případného umístění hlubinného úložiště plynou.

„Nejvíce mi vadí radioaktivita a hrozba případného vystěhování. Nikdo s tím nemá zkušenost, takže nemůže s určitostí říct, kolik radiace může v době uložení jaderného odpadu zářit ven. Mě se to již týkat nebude, to spíš potomků, ale když dnes i ze své zahrady vidím na krajinu, které se má devastace týkat, nelíbí se mi, že by z ní mělo být příštích několik desítek let gigantické staveniště,“ říká Milan Petráň, který žije v rodinném domě ve Stebně.

Právě tato osada mimochodem sídlí hned za humny od plánované hranice areálu úložiště, jenže formálně spadá pod katastr obce Kryry, vzdálené o několik kilometrů dále. „Ano, je zde poměrně dost obcí, které s tím nepočítají a stát s nimi nejednal. Přitom by spadaly do ochranného pásma a tam by hrozilo, že z bezprostřední blízkosti dvou až tří kilometrů by se muselo vše vystěhovat. Ostatních by se týkaly evakuace podle směru větru,“ vysvětluje Pavel Pavlík, předseda SOS Lubenec.

Video

https://www.youtube.com/watch?v=T80WxP4na7E

Zástupci spolku se vše snaží odvodit analogicky podle toho, jak to dnes funguje v oblasti jaderných elektráren. „I když geologický průzkum oficiálně zasáhl pouze do katastrů čtyř obcí, s to ve dvou krajích - v Ústeckém a Plzeňském), tak geologické práce probíhají i v katastrech dalších sedmi obcí - kromě dotčených obcí Blatno, Lubenec, Tis a Žihle je to také v obcích Jesenice, Chyše, Manětín, Kryry, Krty, Pastuchovice, Vroutek, Velečín,“ uvádí ještě Pavlík.

Léky, stavební uzávěry, dopady na majetek

Obyvatelé by mimoto v případě úniku radiace konzumovali tablety jodidu draselného, jak se dnes děje například v sídlech kolem jaderné elektrárny Temelín. Prášek totiž v takovém případě zabraňuje poškození štítné žlázy.

Dalšími handicapy regionu by se stala stavební uzávěra a také pokles ceny pozemků a nemovitostí. Jaká by byla pravidla případného výkupu nebo vystěhování, lidé dnes neví.

Oblast by se na několik desítek let let stala obrovským staveništěm, provrtaným sedmdesáti kilometry vyrubaných chodeb. „Budou sloužit jako největší skládka nebezpečného odpadu v celé České republice. Tímto ´odpadem´ je nejen vyhořelé palivo z elektráren, ale i veškeré další vysoce radioaktivní odpady včetně kusů odpadů jaderných elektráren a radioaktivní voda. Od počátku je anabáze vyhledávání vhodné lokality spojena s celou řadou přehmatů státních úředníků,“ píše k tomu Marcela Svejkovská v občasníku, který byl na akci k dispozici.

Už teď jsme „smetiště republiky“, geologové zavírají oči

Zalesněná krajina kolem obcí Blatno a Lubenec je dnes mimo jiné plná rodinných domů a chat lidí například z Mostecka a Chomutovska. Ti do klidného útočiště začali před lety utíkat z ruchu měst, zatížených elektrárnami či těžbou uhlí. Jižní cíp Ústeckého kraje ještě skýtá možnost žít v nezdevastované krajině, která zahrnuje i nadregionální biocentra a zvláště chráněná území s ohroženým mlokem, chráněnými rostlinami a vzácnými rašeliništi.

Hlubinné úložiště má být přitom vybráno i podle toho, jaké bude mít socioekonomické dopady. Geolog Jiří Svejkovský připomněl, jaká dvě kritéria byla v roce 2002 předkládána jako stěžejní. „Měly se vyloučit oblasti v blízkosti hranic, aby problémy se stavbou a úložištěm nezpůsobily potíže ještě se sousedními státy,“ zmiňuje první podmínku.


  • Lokalita pro hlubinné úložiště nesoucí pojmenování Čertovka zasahuje katastry obcí Blatno (včetně Malměřic). Lubenec (rovněž Drahonice, Ležkya Vítkovice). Tis u Blatna (včetně Kračína) a Žihle (Nový Dvůr u Žihle) na rozhraní okresů Louny v Ústeckém kraji a Plzeň – sever v Plzeňském kraji.
  • Průzkumné území pro úložiště se zde rozkládá na ploše 29,1 km2. Průzkumné území leží v přírodním parku Horní Střela a nachází se na něm také přírodní rezervace Blatenský svah a řada dalších cenných území z hlediska ochrany přírody.

Druhou mělo být vyloučení krajiny, kam zasahují hluboké nadregionální zlomy. V nich může být porušená hornina, tudíž v nich může kolovat voda, je zde riziko zemětřesení a podobně. Čertovkou přitom prochází významný Jáchymovský zlom, který rozsekává podloží na několik nepravidelných bloků. „Vede od severozápadu z Německa, tahne se přes republiku. Je to široká zlomová zóna, která běží přes tiský masiv, kde jsme my,“ dodává s tím, že překvapivě na některých geologických mapách chybí zakreslen. „Proč se na něj zapomnělo?“ klade řečnickou otázku s tím, že jsme tu vůbec dnes neměli sedět. „Geologům ze Správy úložišť to asi nevadí a lokalita se jim zdá vhodná. Ten horninový blok ale není homogenní, je v něm zlomů víc a oni už dnes to vědí...“

Argumenty například nových pracovních míst, o kterých se SÚRAO zmiňuje, nejsou pro starousedlíky a chataře dostatečnou náplastí. „Pokud by byl Lubenec vybrán, na 35 let by se proměnil v obrovské staveniště. Bude se jednat o daleko složitější stavbu, než byl Tunel Blanka,“ uvedla dále Svejkovská.

Kontejnery na vyhořelý odpad se mimo jiné nemají vyrábět z kvalitních materiálů, jako je tomu jinde v Evropě, ale v podstatě ze železa. Počítá se také s tím, že jaderný odpad by mělo být možné v budoucnu z podzemí opět vyndat. Protože je možné, že se v budoucnu najde způsob, jak jaderné palivo opětovně využít.

Do konce roku vláda vybere ze současných devíti vytipovaných lokalit čtyři. Na nich budou pokračovat průzkumy. Nejvhodnější lokalita se vybere do roku 2025. Samotné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Autor: Lucie Bartoš

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru