Vzpomínky na dobu uhelnou mizí. Po prunéřovské jedničce nebude brzy ani památky
DEMOLICE ABSORBÉRŮ. FOTO: ČEZ
Ústí nad Labem

Prunéřov – Z povrchu zemského mizí téměř před očima vše, co ještě připomíná Elektrárnu Prunéřov I. Společnost ČEZ ji definitivně odstavila z provozu 30. června 2020, přičemž od té doby až do současnosti zde probíhají práce spojené s likvidací celého výrobního areálu. Brzy bude hotovo.

Po demontáži výrobních technologií, realizaci nezbytných přeložek potrubí a dalších společných „věcí“ s Prunéřovem II, ale například i vytyčení nových tras pro hasiče, nastal již loňského května čas faktických demolic objektů. Jako první přišly na řadu čtyři ventilátorové chladicí věže a po nich další stavby. Momentálně stojí už jen strojovna, mezistrojovna a kotelna, v konečné fázi demolice jsou oba objekty absorbce a hlubinný zásobník paliva. Ze všeho ostatního jsou už jen tisíce tun šrotu a hromady betonové suti.

Vše tedy spěje k tomu, aby ve druhé polovině letošního roku byla celá lokalita připravena k využití v duchu Čisté Energie Zítřka coby významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky Skupiny ČEZ na severu Čech.

„Veškerý demontovaný materiál se stále ještě shromažďuje v areálu bývalé elektrárny. Postupně je odvážen buď k dalšímu využití nebo konečné ekologické likvidaci. To, co se dalo nějak použít, třeba na náhradní díly v jiných výrobních lokalitách, bylo odvezeno už dříve jako první. Vybouraný stavební materiál prošel certifikací a je nyní využíván k zásypu podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, chladící potrubí a podobně. Nepotřebné kovové části končí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. Ten si ve vlastní režii nakládá a po železnici odváží vysoutěžená dodavatelská firma. Kam a jak se železem naloží, je už čistě její věcí,“ říká Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.

šrot

armatury

Odvoz šrotu v praxi vypadá tak, že po koleji vlečky jsou do areálu přistaveny nákladní železniční vagony, z nichž každý pojme 45 tun šrotu. Celý vlak má 25 vagonů, přičemž na kolej uvnitř bývalé jedničky se jich vejde maximálně devět + lokomotiva. Takže v přepočtu jsou to tři přistavení v poměru 8:8:9 vagonům. „Nejdříve si dodavatelská firma převeze šrot ze šrotiště na deponii u kolejové vlečky. Naloží nákladní auto na šrotišti a to pak vjede na váhu, kde se provede orientační zvážení. Zároveň proběhne vizuální kontrola korby shora, zda se v něm při nabírání neocitlo i něco jiného. U vjezdu na váhu jsou z každé strany také umístěny detektory měřící radiaci. Následně je šrot vysypán na deponii poblíž vagonů. Zde se šrot strojně stříhá nebo pálí na menší kusy, aby mohla být při nakládce plně využít kapacita vagonů. Když je takto připraveno dostatečné množství šrotu, je přistaven vlak. Plně naložené železniční vagony se následně ještě zváží na kolejové váze. Poté se celý vlak pospojuje a může vyrazit do světa,“ popisuje velice zjednodušeně celý proces Slavomír Fačkovec z ČEZ, vedoucí oddělení Odstavení provozu EPR1.

nakládání šrotu3


Po kolejích se odváží jen to, co má skončit v nějaké huti. Barevné kovy, kabely, trafa, el. motory, rozvaděče a nerezocel jsou odváženy po silnici. V případě jejich nakládky je pochopitelně postup obrácený. Nejdříve se zváží prázdný vůz a poté znovu, když je naložený. Také on projede „radiační bránou“, další kontrolní váha je u výjezdu z areálu elektrárny, přičemž její obsluha má pochopitelně k dispozici údaje z prvního vážení.

Příjezd na kontrolní váhu

Podle Slavomíra Fačkovce měla Elektrárna Prunéřov I „v sobě“ 40 000 tun železa, ať už se jednalo o technologické celky, kovové stavební konstrukce s plechovým opláštěním a rošty či třeba jen o ocelovou výztuž do betonu, které jsou po rozbití betonových staveb pěkné hromady: „Z dostupné dokumentace vyplývá, že na stavbu prunéřovské jedničky a její provozní vybavení bylo použito 40 000 tun železa všeho druhu. Samozřejmě, že toto konečné číslo nabíhalo postupně, neboť i tato elektrárna prošla během svého života několika generálkami, modernizacemi a dokonce i první vlnou ekologizace výrobních zdrojů Skupiny ČEZ na konci 90. let minulého století.“ Na recyklačním centru bylo k poslednímu dubnu zpracováno více než 65 900 t stavebního odpadu. Podrcený recyklát je používán na zásyp podzemních prostorů demolovaných objektů, podzemních kanálů, jímek a dalších prostor.

Záasyp betonovou drtí

Provoz Elektrárny Prunéřov I byl ukončen v rámci dekarbonizace a nové strategie Čisté Energie Zítřka deklarované Skupinou ČEZ po třiapadesáti letech existence 30. června 2020. Za tu dobu během celkových 1 533 797 provozních hodin vyrobila 139 193 107 MWh elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie a spotřebovala 138 532 416 tun paliva. Během zásadní modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW (4x 110 MW). Její modernizace, včetně odsíření, přitom spočívala v tom, že byla přizpůsobena teplárenskému režimu, tudíž hlavně vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky své mladší sestry elektrárny Prunéřov II i pro Chomutov a Jirkov.

V minulosti již stejný osud – definitivní odstavení, demolice a „zelená louka“ přizpůsobená k dalšímu komerčnímu a hlavně ekologickému využití (dnes jsou zde například skleníkové plantáže rajčat) potkal nedalekou Elektrárnu Tušimice I. Té učinil definitivní konec odstřel 196 metrů vysokého komína koncem listopadu 2005. Po této elektrárně zbylo 13 tisíc tun šrotu a zhruba 10 tisíc tun železobetonu a cihel.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru