Jedenáct Severočechů se vloni nevrátilo domů z práce. Tragicky zemřeli v zaměstnání
Ilustrační foto
Ústí nad Labem

Ústecký kraj - V loňském roce výrazně stoupl počet smrtelných pracovních úrazů. Informoval o tom nyní Státní úřad inspekce práce. V loňském roce zaznamenal společně s Českým báňským úřadem dohromady 123 smrtelných pracovních úrazů oproti 95 případům z roku 2017. Na zvýšeném počtu pracovních úmrtí se kromě důlního neštěstí ve Stonavě na Karvinsku rovněž podílel nárůst o necelých 10 procent v civilním sektoru.

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Moravskoslezském (23), Středočeském (21), Jihomoravském (13) a Ústeckém (11). K jedinému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v Královehradeckém kraji.

V jednom případě byl u smrtelných pracovních úrazů v loňském roce zjištěn vliv alkoholu nebo jiných návykových látek. K čtyřem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v roce 2017, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 62 procentech (76 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (8) a nesprávná organizace práce (6). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru, přes 75 procent (93 úmrtí) z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (12) a zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (11). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce)  byli obětmi smrtelných pracovních úrazů ve 4 procentech případů (5).

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru