Únor patří mezi nejdepresivnější měsíce roku. Vrcholí zimní deprese z nedostatku světla a slunce
Ilustrační foto
Ústí nad Labem

ČR - Dlouhá zima, nedostatek světla a chmurné počasí má vliv nejen na lidský metabolismus, ale odráží se také na psychice. Řada lidí tak během dlouhé zimy trpí depresemi, přejídáním a přibíráním na váze. Během února pak únava i špatná nálada vrcholí, daří se chřipkám i nachlazením, imunita je oslabená.

Zároveň se začátkem roku vrcholí frustrace z rostoucích povinností v zaměstnání, doléhají dluhy Vánoc, většina lidí se také potýká s nechutí dodržovat svá novoroční předsevzetí, váha tak často dál narůstá a sebevědomí i nálada jsou na bodu mrazu. A nepřidávají tomu ani krátké dny, nedostatek slunečního svitu, nízké teploty a počasí celkově. Zimní deprese jsou tak během února na pomyslném vrcholu.

Nejčastější příčinou zimní deprese, zvané také jako SAD (sezonní afektivní porucha - Seasonal Affective Disorder), je nedostatek světla. Porucha nejčastěji postihuje dospělé mezi 20. až 40. rokem věku. Projevuje se smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost se soustředit. Na vině jsou především chybějící sluneční paprsky, které mimo jiné zásobují lidský organismu vitamínem D. „Vitamín D je nepostradatelný nejen pro zdraví našich kostí a zubů, ale pomáhá udržovat zdravé také naše svaly, srdce, mozek i imunitní systém. Do značné míry je na něm závislá i naše dobrá nálada,“ říká MUDr. Michaela Vančatová. Americké průzkumy například ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.

1302deprese 2

Dostatečnou dobou pro přirozenou tvorbu vitamínu D v našem těle je deset až patnáct minut na slunci. Vybíhat za slunečními paprsky v zimě je ale složité. Náladu, s jakou se probouzíme, v jaké pracujeme, nebo se učíme, i večer usínáme, může ovlivnit i délka pobytu na samotném denním světle. „Našemu tělu dlouhodobě nesvědčí pobyt pod umělým osvětlením, ve kterém často pracujeme nebo se učí děti ve školách. Dynamika umělého osvětlení je téměř nulová a nedokáže tak nahradit spektrum barev denního světla, které se v průběhu dne mění a ovlivňuje i naše metabolické procesy. Dlouhá zima je tak často impulsem pro řešení nedostatku světla v interiérech, nejen v potemnělých místnostech domácností, ale také na pracovištích nebo ve školách. Denní světlo lze do místností přivést nejen okny, ale také světlíky nebo pomocí světlovodů,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru