Ústecký kraj - Češi jsou čím dál vzdělanější. Těch, kteří absolvovali vysokou školu, je nyní 1,3 miliónu – o 134 % víc než před dvaceti lety. Více než polovina vysokoškoláků jsou přitom ženy. Naopak výrazně klesl počet osob se základním vzděláním a s výučním listem. To se odráží i na současném trhu práce.
Ilustrační foto: Morguefile.com / CC 2.5
Zajímavá čísla týkající se vzdělanosti zveřejnil Český statistický úřad. Lze z nich vyčíst, jak neslavně jsme na tom v Ústeckém kraji. Ten je za Karlovarskem na úplném chvostu. Nejvyšší, téměř 40% podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Praze. Nadprůměrný počet vysokoškoláků je i v Jihomoravském kraji. A teď srovnání: Nejméně je jich v krajích Karlovarském (12,4%) a Ústeckém (13,6%). To znamená, že v Ústeckém kraji žije 63 tisíc vysokoškoláků mezi 463 tisíci obyvatel ve věku od 25 do 64 let. Celorepublikový průměr činí 22 procent.
Lidí se základním vzděláním ubývá
Z hlediska dosaženého stupně vzdělání došlo v průběhu dvaceti let k velkým změnám. Značně poklesl počet osob se základním vzděláním, o půl miliónu na 408 tisíc. Snížil se počet osob se střední školou bez maturity, o 125 tisíc na 2,2 miliónu. Vzrostl počet absolventů s maturitou, o 505 tisíc na 2,1 miliónu. A enormně se zvýšil počet vysokoškoláků, o 750 tisíc na 1,3 miliónu.
Růst počtu vysokoškoláků je markantní zejména v posledních pěti letech, hlavně u žen. Vloni dosáhl počet 25–64letých vysokoškolaček 684 tisíc. To je více než trojnásobek úrovně roku 1995. „V roce 2012 byl počet vysokoškolsky vzdělaných žen vyšší než počet mužů s vysokoškolským titulem. Tento náskok se navíc rychle zvětšuje,“ uvádí Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Počet mužů s vysokoškolským vzděláním se za posledních dvacet let zvýšil o 286 tisíc na 627 tisíc.
V Unii je vysokoškoláků více
Podíl absolventů vysokoškolského studia na české populaci 25–64letých dosáhl v minulém roce 22 %, méně než ve většině členských zemí EU. To se však rychle mění, vysvětluje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ: „Podíl mladých, kteří ukončili nebo stále studují vysokou školu, je v porovnání se starší generací naprosto jiný. V nejčetnější skupině lidí ve věku 35 až 44 let je mnoho absolventů s maturitou nebo bez ní, zatímco podíl vysokoškoláků je poměrně nízký. V devadesátých letech totiž byly možnosti univerzitního studia omezené. Naproti tomu současné kapacity vysokého školství umožňují studovat značné části mladé populace.“
Míra nezaměstnanosti je v České republice jedna z nejnižších v EU. Ve 3. čtvrtletí meziročně klesla na 4,0 %. Zároveň Česko vykazuje nejvyšší podíl osob, které úspěšně absolvovaly alespoň střední stupeň vzdělání. „Je českým specifikem, že máme vysoký podíl absolventů středního vzdělání, vyučených nebo s maturitou ve věkové skupině 35 až 54 let. Přitom mimořádně vzrostl podíl absolventů vysokých škol v početně slabších ročnících. Tyto rozdíly se promítají do trhu práce, kdy se v mladší generaci vytrácejí vyučení a rychle přibývá lidí s vyšším stupněm vzdělání. Sehnat dobrého řemeslníka tak může být problém,“ vysvětluje Bohuslav Mejstřík z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
