Ústecký kraj - Poměrně velký a nápadný pavouk - zápřednice jedovatá - se objevuje v Ústeckém kraji. V minulých dnech jeden exemplář chytili ústečtí strážníci, samičku pravděpodobně tohoto druhu se potom podařilo vyfotit přímo naší redakci v tomto týdnu. Odkud tento konkrétní pavouk pochází, není zcela jasné.
Objevil se v igelitové tašce s nákupem v kufru auta, ve kterém také ležely slunečnice krátce předtím utržené v silničním příkopu u Blažimi mezi Lounskem a Mosteckem. Tento jedovatý druh pavouka dokáže člověku svým kousnutím pořádně znepříjemnit život. Podle veškerých znaků a dostupných informací byl chycený exemplář identifikován právě jako samička zápřednice jedovaté. Méně pravděpodobně jde o zápřednici mokřadní, ta má ale tělo zbarveno spíše do žluta.
Podle Ekologického centra Most na území České republiky můžeme najít deset druhů pavouků z rodu Cheiracanthium neboli zápřednice. V Evropě se nachází přibližně třicet druhů a je dosti možné, že jich je ještě více, protože všechny zatím neznáme. Většina druhů zápřednic, žijících v ČR, patří mezi vzácné a ohrožené nebo až kriticky ohrožené druhy. Tento rod je aktivní především v noci a žije skrytým způsobem života.
"Zástupci rodu zápřednice nespřádají sítě. Namísto toho budují typický hedvábný zámotek o průměru cca 5 cm na kterémkoliv chráněném místě. To dalo zápřednicím jejich jméno. Venku jsou tyto zámotky obvykle na vysoké trávě, listí či jiném materiálu, jako pod kůrou stromů či pod kameny. Uvnitř budov tyto zámotky mohou být k nalezení v rozích, pod nábytkem a za ním, pod podhledy, pod parapety, a kolem zárubní," uvedla Hana Svašková za Ekologické centrum Most pro Krušnohoří.
Zápřednice jedovatá
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) byla až do konce minulého století považována za velmi vzácný druh, který v posledních letech expanduje. Jednou z příčin expanze můžou být globální změny klimatu. Tento druh patří k největším a k jednomu z nejedovatějších druhů pavouků v Evropě.
Zápřednice jedovatá se vyskytuje na otevřených stanovištích porostlé trávou, suchých loukách, stráních, okrajích cest, na ruderálních lokalitách v teplejších oblastech např. Jižní Moravy, Českého středohoří a časti Polabí.
Jak zápřednici poznat?
Délka těla dospělých samic se pohybuje mezi 10 až 15 mm, hlavohruď 3,9 až 7,5 mm, oproti samcům je barva světlejší až hnědá. Zadeček samičky má zelenohnědou barvu s tmavým proužkem, který sahá přibližně do půli zadečku. Chelicery neboli klepítka má samice oproti samečkovi menší. Hlavohruď samce se pohybuje od 3,5 až 6,3 mm a je nápadně červená, celková délka samce je 7,5 až 12 mm. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé světle hnědě zbarvené. Samci i samice mají mohutné, červené, nápadné chelicery, které směřují od sebe (patrné zvláště u samců), špičky chelicer jsou černé. Na chelicerách je několik zoubků.
Jedovatost a nebezpečnost pro člověka
Na území České republiky většina pavouků nepředstavuje nebezpečí pro člověka, ovšem zápřednice jedovatá jisté riziko může představovat. Téměř všichni pavouci používají pro usmrcování své kořisti jed a zápřednice nejsou výjimkou, ale v případě zápřednice jedovaté jsou vybaveny silnými chelicerami, kterými dokážou prokousnout lidskou kůži. "Mezi typické symptomy kousnutí zápřednicí je okamžitá, intenzivní, bodavá bolest od samého počátku, na rozdíl od štípnutí vosou, včelou, nebo sršní. Následovat může lokální otok, pálení, zarudnutí, nebo svědění okolo místa kousnutí," popisuje Hana Svašková.
"V České republice v posledních letech čím dál víc zaznamenáváme zprávy o zvýšeném výskytu zápřednice jedovaté a to především v oblasti Ústeckého kraje. V létě 2014 bylo zaznamenáno několik výskytu zápřednice jedovaté v blízkosti nebo přímo v lidském obydlí, kdy díky včasnému odchytu a šíření se zpráv v mediích byly zápřednice odchytnuty a předány arachnologům či zoologickým zahradám. Jeden z posledních případů kousnutí v létě 2014 byl evidován u mostecké občanky, kterou večer vzbudilo šimrání na zádech, a když se chtěla na tomto místě poškrábat, tak byla kousnuta. Kousnutí pak následně způsobilo paralýzu části zad na cca půl dne," připomíná mostecké ekocentrum.
Ve většině případů dochází k napadnutí samičkou, jsou ovšem zaznamenány i případy, kdy došlo k napadení samcem. "Obětí samčího kousnutí se stal odborník na pavouky z Mendelovy univerzity. Kousnutí do dlaně se projevilo jen červeným otokem a intenzivní pálivou bolestí, která ale bez jakýchkoli následků do druhého dne odezněla," uvedl arachnolog Petr Dolejš.
