Ústecký kraj - Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměrně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme. Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy.
Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina. Ústecký kraj je v případě tohoto onemocnění někde uprostřed v průměru. Ministerstvo zdravotnictví, které data o výskytu těchto onemocnění pečlivě sleduje, proto vydává souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.
CO NÁM HROZÍ?
Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů...). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.
Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně 500–800 lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno Flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, v tzv. přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší. Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním.
JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT PŘISÁTÉ KLÍŠTĚ?
- Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.
- Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.
- Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.
JAK SE ÚČINNĚ CHRÁNIT PŘI POHYBU V PŘÍRODĚ?
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
Předpověď aktivity klíšťat zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví pravidelně zde.
