Praha – Hlavní město otevřelo v sobotu odpoledne po letech výstavby a průtahů Tunelový komplex Blanka. Stavba za čtyři desítky miliard usnadní řidičům dopravu přes Prahu. Svým významem přesahuje rámec města. Lidem z Ústeckého kraje Pomůže lepšímu cestování třeba za prací nebo za výlety. Proto jsme jako jedni z úplně prvních tunely krátce po jejich otevření projeli. Zde jsou naše zkušenosti a rady šoférům.
Do tunelového komplexu, který má dohromady více než šest kilometrů, vjíždíme v pražské části Troja, naším cílovým výjezdem mají být Dejvice, kde se chceme napojit na Evropskou třídu a dále slánskou dálnici. Provoz je na sobotní odpoledne naprosto běžný a v tunelu plynulý. Přichází první překvapení: v tubusu se dvěma jízdními pruhy je rychlost omezená na pouhých 50 kilometrů v hodině, přestože jsou tunely navržené na sedmdesátku. Upozorňují na to informační cedule s elektronickými dopravními značkami. Autorádio přestává po pár desítkách metrů fungovat.
Tunelový komplex je tvořen třemi samostatnými tunely – Brusnickým, Dejvickým a Bubenečským o celkové délce téměř 6,4 km. Jedná se o výjimečnou stavbu z hlediska rozsahu i technické náročnosti. Tunel splňuje nejpřísnější kritéria a patří k nejvíce bezpečným v Evropě. Ani my se necítíme nějak nekomfortně. Dostatečné osvětlení i dostatek únikových a dobře označených zón k tomu napomáhá.
Tunely tvoří severozápadní část Městského okruhu a propojují křižovatky Malovanka a Pelc-Tyrolka. Trasa okruhu je vedena v celé délce jako směrově rozdělená se samostatným dvou až třípruhovým tubusem v každém směru.
Dopravní značení výjezdů je zřetelné a dostatečně srozumitelné i někomu, kdo jede tunelem zcela poprvé. Navedení na výjezd na Dejvice proběhlo proto bez problému. Doba jízdy? Pět minut, až se zavede sedmdesátka, bude to ještě méně. Při hustotě provozu, který panoval, by po povrchu cesta z Troje přes Vltavu, Holešovice a Letnou trvala odhadem dvacet až třicet minut.
Nové tunely by měly přispět k zvýšení plynulosti dopravy, především v severozápadní části hlavního města, i snížení intenzity dopravy v centru města, zejména pak na vltavských nábřežích. Stavba tunelů začala v roce 2007 a v souvislosti se stavbou byly zmodernizovány rozsáhlé úseky komunikací a plochy veřejného prostoru, dosud zanedbané a nevyužívané, byly zpřístupněny veřejnosti. Tunely měly být dokončené už před čtyřmi lety. Provázely je ekonomické i technické problémy.
„Výstavba Blanky musí být mementem pro město, jak tak náročné infrastrukturní projekty lépe a efektivněji plánovat, soutěžit, kontrolovat a především i řídit. Omlouvám se všem Pražanům za komplikace, omlouvám se za své předchůdce a omlouvám se za útrapy, které město muselo prožít při výstavbě Tunelového komplexu Blanka,“ řekla pražská primátorka Adriana Krnáčová před slavnostním přestřižením pásky.
„Chci poděkovat tisícům pracovníků, kteří věnovali leckdy i více než deset let života tomu, aby vybudovali toto dílo. Pražanům chci slíbit, že udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.
Jednotlivé úseky Tunelového komplexu Blanka
Brusnický tunel
vede od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkova nejdříve hloubenými tunely. Za křižovatkou s ulicí Myslbekova vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.
Dejvický tunel
začíná v křižovatce Prašný most a pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až na Letnou, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1,0 km.
Bubenečský tunel
pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a potom dalším hloubeným úsekem až k trojskému portálu. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2 230 m ražených.
