Ústecko - Přemýšleli jste někdy nad tím, jak přišly k svým jménům vesnice a města v okrese Ústí nad Labem? Některá pojmenování odkazují na malebnou přírodu a divokou zvěř, jiná v sobě nesou jména středověkých zakladatelů nebo úsměvné přezdívky dávných obyvatel. Vybrali jsme tucet nejzajímavějších místních názvů v regionu a podle odborných pramenů zjišťovali jejich skutečný původ.
1. Ústí nad Labem
Název krajské metropole má čistě geografický a velmi jednoznačný původ. Vychází ze staročeského slova ústie, které označovalo ústí řeky – v tomto konkrétním případě soutok Bíliny s Labem. První písemná zmínka o sídle pochází už z roku 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Němečtí obyvatelé si název foneticky upravili na Aussig, což byla podoba používaná vedle české až do poloviny 20. století.
2. Povrly
Tato obec u Labe nese podle jazykovědců jeden z nejzajímavějších názvů v celém kraji. Jméno totiž pochází ze staročeského slovesa označujícího lidi nestálé, přelétavé či vrtošivé – tedy poverly či poverlové. Původně tak šlo o posměšné pojmenování vesnice, kde žili „lidé přelétaví“. V německých pramenech se název postupně proměnil na Pocking.
3. Chabařovice
Oblíbené městečko nedaleko Ústí vděčí za své jméno zakladateli či prvnímu majiteli dvorce. Jazykověda odvozuje název ze staročeského osobního jména Chabař, znamenal tedy „ves lidí Chabařových“. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 14. století. V německojazyčném prostředí se jméno zkomolilo do podoby Karbitz.
4. Chlumec
Město ležící pod Krušnými horami nosí jméno odvozené od slova chlum, což ve staré češtině znamenalo zalesněné návrší nebo kopec. Chlumec je tedy zdrobnělinou a označoval „malý zalesněný kopec“, na kterém nebo pod kterým osada vznikla. Místo proslulo především historickou bitvou u Chlumce roku 1813 a v německých mapách jej najdete pod názvem Kulm.
5. Tisá
Malebná obec proslulá svými pískovcovými stěnami získala název podle jehličnatého stromu tisu červeného. Tento strom se v okolních hlubokých lesích v minulosti hojně vyskytoval. Jde o typické botanické toponymum, jakých v České republice vznikly desítky. Německy se obec nazývala Tissa.
6. Řehlovice
Při průjezdu touto obcí by málokdo hádal, že její jméno souvisí se známým mužským jménem Řehoř. Název totiž vznikl odvozením od staročeské domácké podoby tohoto jména – Řehla. Řehlovice tak původně znamenaly „ves lidí Řehlových“. V německých pramenech vystupovala obec pod názvem Groß Tschochau.
7. Zubrnice
Známá obec s muzejním skanzenem má název odvozený od velkého lesního kopytníka – zubra evropského. Jazykovědci uvádějí dvě pravděpodobné varianty: buď to byla „ves ležící u Zubrního potoka“, nebo místo, kde se v minulosti zdržovali či lovili zubři. Německým ekvivalentem byl název Saubernitz.
8. Trmice
Městská část Ústí nad Labem byla původně samostatnou osadou, jejíž jméno odkazuje na staročeské osobní jméno Trma. Význam názvu byl tedy „ves lidí Trmových“. Nejstarší historické zápisy z 13. století uvádějí obec jako Trmicz, z čehož se v německém jazyce vyvinul název Türmitz.
9. Velké Březno
Obec ležící na pravém břehu Labe nese jméno odvozené od přírodních poměrů. Základem slova je březí či březina, tedy březový háj nebo porost. Název tak označoval místo, které bylo obklopeno březovými lesy. Významné panská sídlo s krásným zámkem se v němčině jmenovalo Großpriesen.
10. Chuderov
Jméno této obce na náhorní plošině nad Ústím zní na první poslech poněkud chudě, ale jeho původ je osobní. Výklad odborníků ukazuje na staré české osobní jméno Chuděr nebo Chuděra. Název tedy znamenal „Chuděrův dvůr“. Němečtí obyvatelé si jméno upravili na Kauder.
11. Homole u Panny
Tato obec v Českém středohoří má velmi malebný název složený ze dvou částí. Slovo homole popisuje charakteristický kuželovitý tvar okolních čedičových vrchů (tvar cukrové homole). Druhá část názvu odkazuje na blízkou horu a zaniklý hrad Panna. V němčině se obec jmenovala jednoduše Hummel.
12. Malečov
Název obce ležící v kopcích nad Ústím nad Labem je odvozen od staročeského osobního jména Malec nebo Malek (což byly zkrácené podoby jmen jako Miloslav či Malomír). Jde o klasické vlastnické jméno, které původně označovalo „Malečův dvorec“. V německých pramenech se obec uváděla jako Malschen.
Jaký název vás překvapil nejvíc?
Znáte v okrese Ústí nad Labem nebo v okolí další obec, osadu či část města, jejíhož původu byste se rádi dobrali? Napište nám své tipy a dotazy do komentářů pod článkem! Třeba z nich vznikne pokračování s dalšími neobvyklými názvy z našeho regionu.
