Ústecká zoo se chlubí dalším vzácným odchovem. Tentokrát „čáp navštívil“ trnuchy skvrnité
Odchov trnuch skvrnitých. Zdroj: ZOO v Ústí nad Labem
Ústí nad Labem

Krásné Březno - Další „jarní“ mláďata, kterými se může pochlubit ústecká zoologická zahrada, najdou návštěvníci pod vodou, v přízemí pavilonu exotária v nádrži se zvířecími obyvateli Jižní Ameriky. Jedná se o mláďata trnuchy skvrnité, což je druh sladkovodního rejnoka, který žije v povodí jihoamerických řek jako je Amazonka, Orinoka či Paraná.

Mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová uvedla, že začali tato zvířata chovat v roce 2012, kdy zrekonstruovali tři nádrže, které zaměřili právě na klima jižní Ameriky. „Návštěvníci zde mohou vidět jednoho samce jménem Placička a dvě samice, které přišly do Ústí na jaře roku 2015, všechna zvířata pocházejí od soukromého chovatele. Vloni nás jedna ze samic potěšila prvoodchovem dvou mláďat, letos ji následovala druhá, které se počátkem dubna narodili čtyři potomci,“ dodala mluvčí.

Jak doplnila chovatelka Dagmar Toušová, v zoo zavládla velká radost, jelikož vědí, že i druhá samice je březí, takže se za několik týdnů mohou těšit na další mláďata. „Trnuchy jsou živorodé, mláďata o průměru zhruba osm centimetrů a jsou plně vyvinutá. Rodiče se o ně po porodu nijak nestarají ani je nekrmí. Naše mláďata začala přijímat potravu dva dny po narození, předložili jsme jim potravu v podobě takzvaných patentek, což jsou červené pakomáří larvy. S přibývajícím věkem si budou postupně nacházet i drobné kousky po krmení dospělých jedinců, kteří dostávají nejčastěji krevetky, kalifornské žížaly, grundle, pstruhy, popřípadě mušle. Potravu si sbírají ze dna ústním otvorem, který je umístěn na spodní straně těla,“ vysvětlila dále chovatelka.

Trnuchy skvrnité patří mezi návštěvnicky atraktivní druhy, je zajímavé je sledovat v nádrži, jak se při plavání vlní nebo jak jsou zahrabané v písku tak, že jim koukají jen oči a dýchací otvory. Působivý je pohled na spodní stranu těla, který trnuchy předvádějí na skle nádrže. „Někdo možná neví, že trnuchy patří mezi paryby, stejně jako žraloci či hlubinné chiméry, takže se jedná o velmi starou skupinu mořských obratlovců. U rejnoků je známa přítomnost jedového trnu, trnuchy jej mají na hřbetní straně štíhlého ocasu, ale používají jej výlučně k obraně proti predátorům, nikoli k lovu. Jed sladkovodních druhů není pro člověka smrtelný, ale poranění se velmi špatně hojí,“ dodala na závěr mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru