Ústecký kraj - Ústecký kraj patří mezi regiony s nejvyšším výskytem virových hepatitid v České republice. Podle nejnovějších údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se zde v loňském roce léčilo 2 472 klientů, více jich bylo pouze v Praze. Výrazně přitom přibylo zejména případů žloutenky typu A, která se šíří především nedostatečnou hygienou.
Celkem se v roce 2025 s některou z virových hepatitid léčilo 17 359 klientů VZP. Největší nárůst zaznamenala akutní hepatitida A. Lékaři evidovali 3 995 pacientů, což představuje čtyřnásobný nárůst oproti předchozímu roku.
Společně s rostoucím počtem nemocných prudce rostou také výdaje na léčbu.
„Nárůst případů hepatitidy A je spojený s epidemiologickou situací v celé České republice a s nárůstem případů žloutenky obecně. S rostoucím počtem případů, rostou také celkové náklady na léčbu hepatitidy. Za posledních pět let narostly o třetinu, z 835 milionů korun v roce 2021 na loňských 1,11 miliardy korun,“ uvedl Miroslav Jankůj, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.
Právě Ústecký kraj se s 2 472 léčenými pacienty zařadil na druhé místo v republice. Vyšší počet nemocných měla pouze Praha (4 315 pacientů), za Ústeckým krajem následoval Jihomoravský kraj s 1 328 pacienty.
Virus hrozí na veřejných místech i ve školách
Virová hepatitida je infekční onemocnění napadající játra. Pokud není odhalena včas, může vést až k chronickému poškození jater, cirhóze nebo rakovině. Lékaři upozorňují, že nejvyšší riziko nákazy žloutenkou typu A hrozí na místech s vysokou koncentrací lidí.
Virus se může šířit například v hromadné dopravě, na veřejných toaletách, v obchodních centrech, kinech nebo dalších veřejných prostorách. Zvýšené riziko představují také dětské kolektivy ve školkách a školách.
Nemoc přitom není radno podceňovat. Pacienta může vyřadit z běžného života na několik týdnů až měsíců. Léčba zahrnuje klidový režim, dietu, dostatek tekutin a zákaz fyzické zátěže i alkoholu.
„Nejúčinnější prevencí u hepatitidy A je očkování, protože její specifická antivirová léčba neexistuje. Terapie je převážně podpůrná a zahrnuje klidový režim podle klinického stavu, dostatečný příjem tekutin a výživu, vynechání alkoholu a hepatotoxických léků, symptomatickou léčbu (např. antiemetika při nevolnosti a zvracení), sledování jaterních funkcí. Nemocní podléhají povinné izolaci. Většina pacientů se plně uzdraví během několika týdnů až měsíců. Pouze vzácně může dojít k jaternímu selhání vyžadujícímu intenzivní péči nebo transplantaci jater,“ říká MUDr. Marek Štefan, MBA, infektolog z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
Chronické formy mohou poškodit játra
Vedle prudkého nárůstu akutní hepatitidy A tvořily významnou část léčených pacientů také chronické formy onemocnění. Neléčená hepatitida B nebo C může po letech způsobit nevratné poškození jater, aniž by nemocný dlouhou dobu pociťoval výraznější obtíže.
Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až šest měsíců a během této doby může nakažený virus přenášet na další osoby.
VZP přispívá na očkování
Nejúčinnější ochranou proti žloutence typu A zůstává očkování spolu s důsledným dodržováním hygienických návyků. Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá dospělým z fondu prevence 500 korun na očkování proti hepatitidě A nebo B. Děti do 18 let mohou získat příspěvek 1 000 korun na očkování proti hepatitidě A, proti typu B jsou chráněny povinným očkováním.
O očkování je stále větší zájem. Jen během loňského roku VZP přispěla na vakcinaci 37 tisícům dospělých a 49 tisícům dětí. Oproti roku 2024 se zájem o příspěvek ztrojnásobil a pojišťovna z fondu prevence vyplatila téměř 68 milionů korun.
Proti hepatitidě typu C zatím očkování neexistuje.
