Ústecký kraj – V Česku se vede ostrá debata o budoucnosti menších porodnic. Důvodem je dramatický propad porodnosti. Počet narozených dětí v Česku klesl za poslední dekádu o více než třetinu a loni dosáhl historického minima – narodilo se pouhých 77 636 dětí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) i odborníci proto prosazují redukci sítě zdravotnických zařízení a jako hranici životaschopnosti opakovaně uvádějí magické číslo 600 porodů ročně.
Přestože tuto podmínku loni nesplnila více než třetina ze 84 českých porodnic, zřizovatelé a provozovatelé v regionech se rušení svých pracovišť hodlají rozhodně bránit. V Ústeckém kraji se tato hrozba týká například porodnice v Kadani nebo pracovišť Krajské zdravotní v Děčíně, Chomutově a Litoměřicích.
Tlak z centra: Malé porodnice nedávají medicínský ani ekonomický smysl
Ministr Adam Vojtěch pro Seznam Zprávy jednoznačně deklaroval, že síť je nutné osekat: „Prostě není možné, abychom tady měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok. To je nebezpečné pro rodičky i pro miminka.“
Argumentaci podporuje i předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Podle něj je limit 600 porodů ročně klíčový pro udrženost erudice zdravotnického personálu: „Pokud existují zařízení, kde lékaři neodvedou třeba ani jeden nebo dva porody za den, tak je erudice personálu otázkou. A je otázka, jestli je opravdu nutné držet týmy, které se starají nejen o tu porodnickou část, ale také o novorozeneckou... aniž by vykazovaly větší činnost.“ Podle odborníků taková pracoviště nedávají ekonomický a často ani medicínský smysl.
Kadaň: „Neměřme péči jen počtem porodů za kalendářní rok“
S tímto technokratickým pohledem však ostře nesouhlasí zástupci dotčených nemocnic. V Kadani, kde se v roce 2024 uskutečnilo 567 porodů a v roce 2025 číslo kleslo na 469, vedení města ani nemocnice o uzavření oddělení vůbec neuvažuje.
Mluvčí Nemocnice Kadaň Karolína Odlasová zdůrazňuje, že fungování porodnice nelze posuzovat izolovaně: „Otázku zachování porodnice nelze posuzovat pouze podle počtu porodů za kalendářní rok, jelikož je její fungování úzce propojeno s dalšími odbornostmi, zejména pak s dětským oddělením. Počet porodů je bezpochyby jedním z ukazatelů, neměl by však být hlavním kritériem při hodnocení kvality zdravotní péče. Tím hlavním ukazatelem je odbornost a dostatečný počet personálu, který zajistí bezpečnost rodiček.“
Kadaňská porodnice staví své argumenty na devízách, které velkokapacitní centra často nabídnout nemohou – na individuálním přístupu, času věnovaném rodině a kontinuální péči od těhotenské poradny až po šestinedělí. Odlasová však zároveň varuje před systémovými kroky státu: „Pokud by byly v budoucnu nastoleny takové úhradové podmínky, které by provoz porodnic s nižším počtem porodů ekonomicky znemožnily, mohlo by to ovlivnit i jejich další fungování. Takové rozhodnutí však není v kompetenci jednotlivých nemocnic, ale je výsledkem systémového nastavení zdravotnictví na celostátní úrovni.“
Krajská zdravotní: Riziko dojezdových časů a miliardové investice
Podobně neústupný postoj drží i největší poskytovatel hospitalizační péče v kraji, společnost Krajská zdravotní, pod niž spadají porodnice v Děčíně, Chomutově a Litoměřicích (spolu s většími pracovišti v Ústí nad Labem, Teplicích a Mostě).
Mluvčí Krajské zdravotní Miloslava Kučerová označuje debatu za legitimní, ale odmítá redukci problému na pouhou statistiku: „Jsme přesvědčeni, že tuto problematiku nelze zúžit pouze na prosté statistické číslo. Stanovená hranice 600 porodů ročně může sloužit jako orientační odborný ukazatel, ale sama o sobě nevypovídá o skutečné kvalitě, bezpečí a dostupnosti poskytované péče.“
Krajská zdravotní navíc do obnovy svých porodních sálů a oddělení investovala obrovské prostředky. Příkladem jsou nedávné generální rekonstrukce v Teplicích a Litoměřicích nebo březnové otevření nového pavilonu Matka a dítě v Děčíně. Právě v Děčíně po modernizaci zaznamenali nárůst zájmu rodiček přibližně o 40 %.
Zásadním argumentem regionů je také geografická dostupnost. Uzavření děčínské porodnice by bezprostředně ohrozilo spádovou oblast Šluknovského výběžku. „Její uzavření by znamenalo významné zhoršení dostupnosti akutní péče pro padesát tisíc obyvatel. Podobná rizika vnímáme i u dalších našich pracovišť, kde by zrušení porodnice vedlo k neúnosnému prodloužení dojezdových časů a přenesení zátěže na okolní nemocnice,“ varuje Kučerová a připomíná, že regionalizovaná síť funguje jako propojený celek, kde jsou menší porodnice úzce napojeny na vyšší perinatologická centra.
Souboj koncepcí: Bezpečná rutina vs. dostupná péče
Střet o budoucnost porodnic tak odkrývá hluboký rozpor mezi dvěma koncepcemi zdravotnictví. Zatímco Ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti argumentují medicínskou erudicí a ekonomikou provozu spojenou s vysokým počtem výkonů, kraje a města poukazují na sociální a geografickou realitu svých obyvatel.
Zda zvítězí striktně stanovený limit 600 porodů, nebo zda stát přihlédne ke specifickým potřebám regionů a dostupnosti akutní péče v pohraničí, rozhodnou nejbližší měsíce a nastavení úhradové vyhlášky. Pro nastávající matky v Ústeckém kraji však zůstává klíčové, aby dostupnost i bezpečnost péče zůstaly zachovány bez ohledu na úřední tabulky.
