ČR – Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.
Samice kriticky ohroženého sýčka obecného se letos v květnu zamotala do sítě, kterou chovatelé drůbeže nainstalovali jako ochranu proti dravcům. Shodou okolností šlo o ptáka, kterého měsíc předtím kroužkoval Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. „V dubnu se nám na Lounsku podařilo objevit nové teritorium sýčků, ve kterém se dokonce nacházel celý pár. Asi měsíc poté nám však přišlo zpětné hlášení z kroužkovací stanice, že byl námi okroužkovaný sýček nalezen přichycený za drápy do sítě,“ vypráví Šálek.
„Sýčka se naštěstí podařilo objevit včas a se zraněnou nohou byl převezen do záchranné stanice Falco. Vzhledem k tomu, že šlo o hnízdící samičku, apelovali jsme na zaměstnance záchranné stanice, aby se ji snažili vrátit zpět hned, jak to bude možné. Po pár dnech od příjmu tak byla samička vypuštěna zpět do přírody. Pevně věříme, že se sýčkům letos ještě podařilo zahnízdit,“ dodává Šálek.
Samici sýčka se podařilo zachránit. Foto: Radek Dekoj
Samička sýčka měla tentokrát štěstí. „Bohužel, často to tak nebývá. Ptáci se bez pomoci nedokážou ze sítě vymotat a hynou na následky vysílení. Každá síť v krajině představuje potenciální nebezpečí,“ upozorňuje Šálek. Kromě sítí na ochranu drůbeže se často používají také ochranné sítě na rybíz a jiné ovocné keře a stromy, nebo lidé instalují sítě nad zahradní jezírka, aby jim volavky nebo jiní ptáci nevybírali ryby. Ptáci se mohou zamotat také do různých volně se povalujících provázků, rybářských vlasců nebo sítí od balíků sena či slámy. „Kousky provázků dokonce používají někteří ptáci jako stavební materiál pro svá hnízda – tam se na nich mohou uškrtit mláďata nebo si do nich mohou zamotat končetinu,“ říká Šálek.
Zejména u vzácných druhů, jako je právě sýček, představuje ztráta každého jedince obrovskou ránu pro už tak malou a zranitelnou populaci. Hojně se vyskytující lidské pasti však představují riziko i pro populace běžných druhů ptáků a dalších živočichů. „Každého zmařeného života je škoda. Vyzýváme proto veřejnost, aby si ve svém okolí všímala hojně se vyskytujících pastí, ve kterých ptáci i další zvířata zbytečně hynou, a snažila se je odstranit nebo zabezpečit. Kromě sítí jde také o sudy na vodu, stojící roury, bazény, skleněné plochy a další,” vyjmenovává Šálek.
Téměř na každé zahradě v Česku najdeme bazén, sud nebo jinou nádrž s vodou. Ty však mohou představovat zásadní nebezpečí pro ptáky i další drobné živočichy. „Pokud zvíře spadne do bazénu nebo do jiné nádrže s hladkými stěnami, nedokáže se bez pomoci dostat ven a utone. Přitom stačí velmi málo a k těmto zbytečným úhynům nemusí vůbec docházet. V případě, že nádobu nepoužíváme, otočíme jí dnem vzhůru. Pokud ji používáme, umístíme do ní plovák. Buď si ho můžeme vyrobit z dřevěných prken, anebo lze zakoupit pěnový plovák, například na e-shopu ČSO Zelené domácnosti. Na okraj nádrže je ideální připevnit pruh drátěného pletiva, po kterém se případná oběť snadno dostane ven,“ radí Šálek.
Dětský bazének představuje pro ptáky velké nebezpečí. Foto: ČSO
Nebezpečnou pastí se mohou stát také duté, svisle stojící předměty, jako jsou různé roury, fukary na seno, větrací šachty nebo stará potrubí vzduchotechniky. „Sovy, ale i další živočichové se snaží ze zvědavosti dutý prostor prozkoumat, zapadnou do něj a už se nedostanou zpět, stěny jsou hladké a v úzkém prostoru navíc často nemohou použít ani křídla. Roury a prázdné sudy přitom stačí položit do vodorovné polohy nebo můžeme horní vstup uzavřít pletivem, mřížkou či dřevěnou deskou. Zakrýt mřížkou je dobré také horní ústí okapové roury, obzvlášť pokud ústí pod zem,“ vysvětluje Šálek, který se setkává i s ptáky uvízlými v komínech. „S těmi je to trochu složitější. Existují různé typy komínů podle funkce, materiálu, konstrukce, umístění i přístupnosti. Není tedy snadné určit jeden typ zabezpečení, který bude fungovat plošně. Pro některé typy se dájí zabezpečit pomocí lapačů jisker, ochranných košů a mřížek. Každopádně se do zabezpečení komína nikdy nepouštějte sami – vždy je lepší přizvat odborníka,“ dodává Šálek.
V posledních letech evidují záchranné stanice nárůst ptáků přilepených do lepových pastí. „Lepící pasty, destičky nebo pásky, ale i klasické mucholapky, pořizují lidé na likvidaci hmyzu, a přitom často vůbec netuší, že se na ně mohou přichytit také ptáci, netopýři, drobní hlodavci nebo plazi. Ti posléze hynou vyčerpáním anebo na četná zranění, která si způsobí při pokusu vymanit se z lepidla,“ říká Alena Klvaňová, která v ČSO vede oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu.
Dovoz i prodej lepících pastí na obratlovce zakazuje v Česku zákon na ochranu zvířat proti týrání. „Na lepící pasti na hmyz se však zákon nevztahuje, a to i přes to, že u leckterých výrobků jsou lepidla dostatečně silná na to, aby se na ně přilepil i pták nebo jiný obratlovec. Někteří prodejci také obcházejí zákon tím, že lepící pasti, původně určené k hubení hlodavců, prodávají jako přípravky proti hmyzu. Jiní se však ani nesnaží zastírat, že se jedná o pasti na obratlovce, a i přes riziko vysoké pokuty tyto pasti stále nabízejí,“ vysvětluje Klvaňová. Ústřední komise pro ochranu zvířat vydala stanovisko, ve kterém konstatuje, že každá lepící past na hmyz musí obsahovat důrazné varování před možností negativního dopadu na obratlovce a zároveň musí obsahovat návod k použití, který zaručuje minimalizaci tohoto dopadu. Použití lepící pasti v rozporu s takovým návodem je považováno za porušení zákona a týrání zvířete.
Zdaleka největší problém představují pro ptáky skleněné plochy, jako jsou velká okna, výlohy, prosklené zastávky nebo spojovací krčky budov, které v Česku každoročně způsobí smrt až milionu ptáků. „Ve skle se může zrcadlit okolní krajina, nebo může být průhledné. V obou případech si ptáci myslí, že jím bez problému proletí, za což mnozí z nich doplatí životem. Sklo je třeba zviditelnit, nejlépe hustým polepem. Jedna silueta dravce ale nestačí. Nejlepší jsou nálepky jakéhokoli tvaru a barvy, vždy však nejdále 10 cm od sebe,“ sděluje Klvaňová.
Potenciální pasti se vyskytují všude kolem nás, ať už na venkově, anebo ve městech. „Je potřeba se dívat na svět ptačíma očima. To, co v našem okolí běžně přehlížíme, se může stát pro ptáky smrtelnou pastí. Nebuďme lhostejní a snažme se tyto pasti odstraňovat. Neumisťujme do přírody zbytečné sítě a lepidla a snažme se svá domácí zvířata nebo úrodu ochránit způsoby, které neohrožují okolní přírodu. Ptáci i další živočichové nám za to poděkují,“ uzavírá Klvaňová.
