Přejít k obsahu
Teďka.cz
Zprávy· Lidé

Sedm okresů, sedm velkých příběhů: Znáte tyto slavné osobnosti spojené s Ústeckým krajem?

Ústecký kraj - Ústecký kraj dal Česku olympijské vítěze, umělce, vědce i osobnosti, jejichž význam dávno překročil hranice regionu. Někteří zde strávili celý život, jiní ze severních Čech vyrazili do světa. Sedm okresů, sedm naprosto odlišných příběhů – a sedm jmen, která zanechala výraznou stopu v českém sportu, kultuře i společenském životě.

Václav Neckář. Foto: David Sedlecký / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Václav Neckář: od ústeckého divadla mezi legendy české hudby

Ačkoli se Václav Neckář narodil v roce 1943 v Praze, zásadní část jeho dětství je spojena s Ústím nad Labem. Právě tady vyrůstal v divadelním prostředí a už jako dítě se objevoval na jevišti. Později se stal jednou z nejvýraznějších osobností československé populární hudby, působil ve slavné trojici Golden Kids s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou a od 70. let vystupoval se skupinou Bacily. Vedle hudby se výrazně prosadil také jako herec, například ve filmech Ostře sledované vlaky nebo Šíleně smutná princezna.

Reklama

Spojení s Ústím přitom nezůstalo jen vzpomínkou na dětství. Město Václavu Neckářovi v roce 2003 udělilo čestné občanství. Z kluka vyrůstajícího v prostředí ústeckého divadla se během několika desetiletí stala jedna z nejznámějších tváří české populární kultury, interpret písní jako Stín katedrál, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě nebo pozdějšího hitu Půlnoční. Ústí tak může Neckáře právem řadit mezi nejvýznamnější osobnosti spojené s městem.

Václav Neckář. Foto: David Sedlecký / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Miroslav Tyrš: děčínský rodák, který rozhýbal celý národ

Reklama

Pokračujte posunem

Když se v roce 1832 v Děčíně narodil Miroslav Tyrš, těžko mohl někdo tušit, že jeho jméno budou o téměř dvě století později znát generace Čechů. Filosof, estetik, pedagog a především propagátor tělesné výchovy stál společně s Jindřichem Fügnerem v roce 1862 u založení Sokola. Pro nové hnutí vytvořil tělocvičnou soustavu i české názvosloví a prosazoval myšlenku harmonického rozvoje těla i ducha.

Tyršův význam přitom daleko přesáhl tělocvičnu. Sokol se stal jedním z pilířů českého společenského a národního života a později sehrál důležitou roli také při vzniku Československa. Tyrš navíc propagoval olympijskou myšlenku ještě před obnovením novodobých olympijských her. Děčín tak může mezi své rodáky počítat člověka, jehož představa o sportu, vzdělání a občanské společnosti ovlivnila několik generací.

Miroslav Tyrš. Foto: neznámý autor / Wikimedia Commons

Jiří Macháček: od Samotářů přes Českého lva až k Mig 21

Herec, zpěvák, textař a scenárista Jiří Macháček se narodil v roce 1966 v Litoměřicích. Do širokého povědomí se dostal především rolí Jakuba v kultovních Samotářích, za kterou získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Následovaly výrazné role ve filmech Jedna ruka netleská, Horem pádem, Vratné lahve, Nestyda, Muži v naději nebo Toman. Vedle filmu prošel také několika významnými českými divadelními scénami.

Macháček má navíc druhou, neméně známou kariéru. Jako zpěvák, frontman a textař skupiny Mig 21 se zařadil mezi výrazné osobnosti české populární hudby. Jeho profesní život je tak neobvyklou kombinací filmu, divadla, hudby, scenáristiky a humoru. A přestože svou kariéru vybudoval především v Praze, jeho životopis začíná právě v Litoměřicích – městě, které tak mezi svými rodáky může uvádět jednu z nejvýraznějších tváří české kultury posledních desetiletí.

Foto: David Sedlecký / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Robert Reichel: srdce spojené s černo-žlutými barvami

Pro málokterou sportovní osobnost je příslušnost k rodnému městu tak ikonická jako pro Roberta Reichela a Litvínov. Legendární útočník, olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa vyrostl na zdejším zimním stadionu a přes zářivou kariéru v NHL i evropských velkoklubech zůstal svému domovu věrný. Pod Krušné hory se v průběhu let opakovaně vrátil, aby mateřskému klubu pomohl jako klíčový hráč, kapitán i vůdčí osobnost na ledě. Jeho jméno se stalo synonymem pro litvínovské hokejové srdce, odhodlání a klubovou věrnost.

Vztah Roberta Reichela k Litvínovu se po skončení aktivní hráčské kariéry přirozeně přelil do trenérské a funkcionářské role. Právě na zimním stadionu Ivana Hlinky předává své bohaté zkušenosti mladým hokejovým talentům i seniorskému áčku. Reichel tak nepůsobí jen jako pouhá hokejová legenda z minulosti, ale dál jako tvůrce místní sportovní identity, která na zimním stadionu tráví každodenní život. Robert Reichel představuje pro obyvatele Litvínova mnohem více než jen úspěšného sportovce – je živoucím důkazem toho, že z malého průmyslového města lze dosáhnout až na samotný světový vrchol, aniž by člověk ztratil pokoru a vztah ke svým kořenům. Dokazuje to i tím, že se stal jedním ze zachránců hokejového klubu, když společně s Jiřím Šlégrem, Robertem Kyselou a Martinem Ručinským odkoupili majoritní podíl od společnosti ORLEN Unipetrol.

Robert Reichel. Foto: HC Verva Litvínov

Karel Kludský: světová sláva s jirkovským srdcem

Jméno Karla Kludského je synonymem pro zlatou éru světového cirkusu. Když na počátku 20. století převzal po svém otci rodinný podnik, vybudoval z něj nepředstavitelný gigant. Cirkus Kludský disponoval obřím šapitó pro deset tisíc diváků, vlastní zoo, třemi stovkami zvířat a více než stovkou maringotek. Přestože Kludský oslňoval publikum po celé Evropě a byl zván na panovnické dvory, jeho rodinnou základnou a srdcem celého podniku zůstal Jirkov. V místní čtvrti Ervěnice vybudoval zimoviště, kam se tento fascinující svět po každé sezóně vracel, a Jirkov se tak na mapě Evropy stal pojmem spojeným s tím nejlepším z artistického umění.

Kludského vila. Foto: Město Jirkov

Velká hospodářská krize ve 30. letech a následné politické proměny však přinesly krutý pád. Obří cirkusové impérium zkrachovalo a Karel Kludský přišel o většinu majetku i o svá milovaná zvířata. Zdrcený, ale s nezlomnou důstojností se vrátil zpět do Jirkova, kde strávil závěr svého života v domě zvaném Vila Kludský. Právě zde napsal i své slavné paměti Život v maringotce. Jirkov se tak stal nejen svědkem jeho největšího rozmachu, ale i tichým útočištěm, kde legendární cirkusový král našel svůj konečný klid a kde jeho příběh dodnes rezonuje. Odkaz Karla Kludského je v Jirkově stále živý a město na svou nejslavnější osobnost s hrdostí vzpomíná. Historická Vila Kludský slouží veřejnosti a v jejím sousedství vznikl unikátní odpočinkový areál. Nejzářivějším mementem této slavné éry se stal unikátní Kludského salonní vůz – obytná maringotka obřích rozměrů, která prošla náročnou a kompletní rekonstrukcí. Dnes je z ní jedinečný historický skvost a lákadlo pro návštěvníky, které hmatatelně připomíná, že z malé obce pod Krušnými horami lze vybudovat fenomén světového významu.

Salónní vůz. Foto: Město Jirkov

Giacomo Casanova: zámecký knihovník a král všech svůdníků

Giacomo Casanova, nekorunovaný král všech svůdníků a jedna z nejvíce fascinujících osobností 18. století, spojil závěrečnou kapitolu svého pestrého života neoddělitelně s Teplickem. Světoznámý benátský záletník, diplomat a cestovatel strávil posledních 13 let života na zámku v Duchcově, kde působil jako zámecký knihovník hraběte z Valdštejna.

Právě v tichu duchcovského zámku sepisoval své rozsáhlé paměti Historie mého života, v nichž detailně mapoval nejen své milostné románky a aféry po celé Evropě, ale i tehdejší vysokou společnost. Duchcov si památku svého nejslavnějšího obyvatele hrdě připomíná. Každoročně se zde konají oblíbené Casanovské slavnosti, které na Teplicko lákají stovky návštěvníků.

Portrét Giacoma Casanovy. Foto: Muzeum města Duchcova

Petr Kotvald: nesmazatelný odkaz v historii české pop-music

Zpěvák, tanečník a jedna z nejvýraznějších tváří české pop-music Petr Kotvald je hrdým žateckým rodákem. Své hudební začátky spojil právě s Lounskem, kde zpíval původně v místních kapelách. V 80. letech vytvořil s Stanislavem Hložkem ikonické pěvecké duo, které se zapsalo do historie československé pop-music nejslavnějším hitem Holky z naší školky.

Následně se vydal na úspěšnou sólovou dráhu plnou nezapomenutelných hitů. Do svého rodného Žatce se Petr Kotvald po celý život rád a pravidelně vrací. Jeden z posledních videoklipů natočil právě v Žatci a v sousedním Chomutově.

Foto: Facebook Petra Kotvalda

Reklama

Další z rubriky

94 článků

Reklama