Krušné hory – Na samé hranici s Německem, v malebné obci Brandov v Krušných horách, peče Michaela Lochovská chléb a pečivo, které si našlo cestu nejen k místním, ale i do širšího regionu. Její kvasový chléb a loupáčky letos získaly prestižní značku Regionální potravina.
„Úplně poprvé jsem se přihlásila, a bylo to na popud holčiny, která ode mě odebírá pečivo,“ vzpomíná Lochovská. „Já o té soutěži věděla, ale říkala jsem si, že až za sebou budu mít více let. Nakonec jsem to zkusila – a vyšlo to.“
Cesta k vlastní pekárně s názvem Mischka Bakery ale nebyla jednoduchá. Michaela má za sebou 15 let v korporátu. Dlouhá dojíždění do Ústí nad Labem ji časem vyčerpala, a když přišel covid i rodičovská dovolená, rozhodla se zkusit něco, co jí už dlouho leželo v hlavě – pečení. „Prošli jsme dva a půl letým papírováním, po roce jsem to chtěla vzdát. Ale vydržela jsem,“ popisuje.
Kváskovému pečení propadla před lety díky sociálním sítím, navíc měla již zkušenosti jako foodblogerka s profilem Mischka Breakfast. „První kvas jsem dostala od paní z Litvínova. Mám ho už sedm let. Nejdřív jsem hodně zkoušela, často to nevyšlo, ale nakonec jsem si našla i kurzy v Praze. A právě covid mi dal prostor, abych se tomu věnovala naplno.“
K tomu, aby Michaela Lochovská přihlásila své produkty do soutěže, ji ponoukla zákaznice. Uspěla na 100 %. Foto: jip
Její pekárna funguje v jednoduchém režimu: zákazníci si dopředu objednají a ona upeče. Obchod nemá, ale nabízí schválený prodej z okénka. Největší hity? „Nejoblíbenější je pšenično-špaldový kvasový chléb a kváskové loupáčky – to nechybí v žádném pečícím dni,“ říká. Kromě toho připravuje i sezónní speciality – mazance, vánočky nebo ovocné koláče.
Zákazníci si museli chvíli zvykat i na cenu. „Peču kilové chleby a mám ho za 110 korun. V obchodě stojí polovic. Musela jsem vysvětlovat, že nepoužívám žádné směsi – jen mouku, vodu, sůl, čas a péči,“ dodává. Podobně je to i s loupáčky: „Ráno vstanu, válím ty loupáky, nemám žádné děličky, všechno projde mýma rukama.“
Popularita jejího pečiva rychle rostla. Nejprve si jej oblíbili lidé v okolních vesnicích, později kavárny a restaurace. „Úplně první bylo Café Kolečko v Chomutově, díky nim mám chomutovské zákazníky. Pak přišla litvínovská Střelnice a oslovila mě i restaurace Reset,“ popisuje. Na trzích a slavnostech se její stánek stává vyhledávaným bodem – chleby bývají vyprodané během několika desítek minut.
Denní rutina není jednoduchá. „Většinou začínám ve čtyři nebo pět ráno, když mám akci, tak ve dvě. Někdy se stane, že nespím vůbec,“ říká s úsměvem. Do práce zapojuje i rodinu – manžel pomáhá při akcích a babičky hlídají syna.
Chléb a kvasové loupáky dodává Michaela Lochovská i do litvínovské Café Střelnice ve Voigtových sadech. S majiteli Terezou Kramlovou a Tomášem Dudou se seznámili při přednáškách Podnikni to, kde různé tipy na rozjetí podnikání přednášel Jan Hawelka, majitel Lagarto Café. Foto: jip
Lochovská se také věnuje vzdělávání. „Řekla jsem si, že bych chtěla každý rok absolvovat nějaký kurz. Teď bych ráda vyzkoušela kynutá těsta v jedné pražské pekárně.“ Sama pořádá kurzy v Brandově i v Chomutově – individuální i skupinové. Zájem je velký a účastníci jsou různorodí: od pětadvacetiletých po starší, muže i ženy.
Ocenění Regionální potravina vnímá jako potvrzení, že její práce má smysl. „Hodně jsem váhala, jestli do toho podnikání jít. Po patnácti letech, kdy mi každý měsíc přišla výplata, je to úplně jiný pocit. Ale když vidím, jak lidé stojí fronty na můj chléb, vím, že to stálo za to,“ uzavírá.
