Foto: Nemocnice Kadaň
Lidé

Kadaň - Iveta Mýtinová pracuje v Nemocnici Kadaň jako sanitářka více než rok. Tato neuvěřitelně energická a akční žena nedokáže vůbec odpočívat. Seznámila jsem se s ní, když jsem potřebovala fotografii na propagaci sanitářských kurzů, které pořádáme. Souhlasila okamžitě, a tak mě strhla svým pozitivním a přátelským přístupem, že jsme spolu rovnou na místě udělaly tento rozhovor, kde se dozvíte mnohé o práci sanitářů, ale i o této neuvěřitelné dámě samotné.

Proč jste se stala sanitářkou?

Předtím jsem pracovala jako pečovatelka v domově pro seniory a později v domácí péči. Po pěti letech jsem potřebovala změnu, tak jsem zavolala do Nemocnice Kadaň paní Monice Grof. Za pět dní jsem seděla na kurzu a byla tu zaměstnaná. Tak rychlé to bylo. Teď už pracuji celý jeden rok jako sanitářka.

Jak vypadá Váš běžný den?

Obvykle přijdu ráno do práce a vykoupu pacienty na oddělení. Pak je doprovázím na vyšetření, odvážím je na operační sály a po výkonech je zase doprovodím zpět na jejich oddělení nebo na JIP. Většinou jsem celý den k dispozici na telefonu a kdo mě zrovna potřebuje, tak si mě zavolá a já tam ihned doběhnu.

Je vidět, že Vás práce moc baví. Co jste dělala předtím, než jste přišla k nám do nemocnice?

Toho bylo opravdu hodně. Jsem vyučená kuchařka a servírka, takže jsem třeba vařila a roznášela jídla v různých provozech. Také jsem pracovala jako obsluha váhy nebo, jak už jsem zmínila, jako pečovatelka. Jsem hodně multifunkční člověk a nevydržím někde sedět na místě nebo dělat pořád dokola to samé.

Co máte na práci sanitářky nejraději?

Líbí se mi, že nejsem pouze na jednom oddělení a běhám po celé nemocnici. Ráno přijdu do práce a vlastně nevím, kde a co budu dělat. Je to takové každodenní překvapení, protože jsem každý den jinde, na jiném patře a s různými lidmi. Znám tak vlastně úplně celý „barák“. Ta pestrost a různorodost mě, jako velmi akční osobě, strašně vyhovuje.

Stereotypní práce by tedy rozhodně nebyla pro Vás.

To určitě ne. Tady přijdu do styku s různými diagnózami. Od gynekologických pacientek, přes dekubity až po ortopedii a JIP a poznávám věci, které bych jinde neměla možnost vidět.

Je vůbec něco, co by Vás jako sanitářku nebavilo?

Upřímně bych se nemohla starat o nemocné děti, protože jsem docela přecitlivělý člověk. U jednoho čtyřletého chlapečka, který si zlomil ruku, jsem se i rozbrečela, jak mě to dojalo. On byl tak strašně statečný, neplakal a já jsem se vedle něho hroutila. Proto musím být hlavně u dospělých pacientů. S dětmi by mi to tak dobře nešlo. Jinak mě baví úplně všechno. Našla jsem se v tom.

Jak po tak náročné práci odpočíváte?

Relaxuji zase jenom prací. Jsem tak vychována. Neumím se zastavit, takže můj odpočinek spočívá v tom, že jdu z lesa tahat dřevo. To miluji. A také chodím trénovat, protože moc ráda závodně tančím.

Děkuji Vám za rozhovor.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru