Ústecký kraj - Inspirací pro projektanta byla přehrada Lucendro ve Švýcarsku. Nejprve stavbaři začali s ražbou štoly v masívu Krušných hor. Výstavba trvala od roku 1951 až do roku 1963. Jde o unikát v České republice a jedinou pilířovou betonovou hrází ve střední Evropě. Řeč je o vodní nádrži Fláje.
Povodí Ohře v rámci Dne otevřených dveří umožnilo veřejnosti o uplynulém víkendu nahlédnout do zázemí unikátního vodního díla zásobující v Ústeckém kraji vodou město Litvínov, Teplice, Ústí nad Labem a další místa bývalé hnědouhelné pánve.
Jednou z návštěvnic akce byla i Eva Drobná ze Střekova. „Na Fláje jezdíme na výlety pravidelně. Je to jedno z nejhezčích míst v našem kraji. Dnes nás přilákala prohlídka zázemí vodního díla. Dětem jsme také chtěli s manželem ukázat odkud je voda, která nám doma teče z kohoutku, a jak takové vodní dílo vypadá zevnitř,“ prozradila před prohlídkou Střekovanka.
Než však doputuje voda z Fláje do domácností v Ústeckém kraji, prochází potřebnou úpravou. „Z nádrže se čerpá průmyslová voda, která je dále upravována až poté rozváděna do vodovodní sítě. Největším odběrem je okres města Teplice, poté Ústí nad Labem. Kromě měst bývalé hnědouhelné pánve putuje voda z Flájí i do části domácností Litoměřic,“ uvedl vedoucí hrázný Pavel Michalko, který návštěvníky zázemím vodního díla provázel.
„Základová spára pilířů je založena na žulovém skalním masívu. Samotná hráz má devatenáct pilířů a 10 tížných bloků,“ pokračoval ve vyprávění při prohlídce Pavel Michalko.
Návštěvníci se podívali i do nejnižšího místa vodního díla. „Nad námi ve sloupci je hloubka od hladiny pětačtyřicet metrů, což je tlak 4,5 atmosféry na centimetr čtvereční. Teplota vzduchu je zde okolo devíti stupňů Celsia,“ dodal v nejnižším bodě vodního díla vedoucí hrázný.
FOTOGALERIE:
